Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: MF DNES

Vláda proplácení nemocenské v prvních třech dnech nepodpořila

  • 264
Na podpoře návratu proplácení prvních tří dnů nemocenské se vláda neshodla. Řekla to v průběhu jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Její strana byla při jednání vlády pro, ale to nestačilo. Ministři se zabývali návrhem Senátu, který s tím přišel, ale nedokázali se dohodnout na žádném stanovisku.

Sociální demokraté podle ministryně prosazovali k návrhu kladné, nebo alespoň neutrální stanovisko, jenže u koaličních partnerů z ANO a KDU-ČSL nenašli porozumění.

„Pro mě osobně je jasné, že by lidem ty první tři dny měly být propláceny. Já si to beru docela osobně nejen proto, že jsem sociální demokratka a pro nás je to zásadní programová věc, ale třeba já trpím na ty krátkodobé chřipky a pro mě jsou právě ty první tři dny stěžejní a když si platím všechny odvody, které mám platit, tak nevidím důvod, proč bych ty první tři dny neměla mít kompenzované,“ řekla Marksová.

„Nebylo nás dost pro kladné, ani pro neutrální stanovisko,“ uvedla. Sociálním demokratům při jednání vlády chyběly hlasy chybějících ministrů zdravotnictví Svatopluka Němečka a zahraničí Lubomíra Zaorálka, ale zároveň na vládě nebylo dost hlasů pro to, aby ANO, které proplácení prvních tří dnů nemoci nepodporuje, dokázalo návrh senátorů odmítnout.

Sobotka: Chceme jednat s koaličními partnery i zaměstnavateli

Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD řekl, že chce ještě o nemocenské jednat s koaličními partnery a se zástupci zaměstnavatelů.

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do čtrnáctého dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od patnáctého dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

Vrácení proplácení nemocenské v prvních dnech nemoci prosazovala ČSSD už při sestavování vlády, ale ANO a KDU-ČSL to podmínily souhlasem partnerů v tripartitě - zaměstnavatelů a odborů. Zástupci zaměstnavatelů na to ale dosud nekývli, i když jim návrh Senátu nabízí snížení odvodů na zdravotní pojištění. Návrh i bez stanoviska vlády projedná Sněmovna.

Sociální demokraté sázejí na to, že se jim podaří zaměstnavatele nakonec přesvědčit, ať kývnou aspoň na to, že bude uzákoněna povinnost dát zaměstnanci pět takzvaných „sick days“, tedy pět dnů, kdy si zaměstnanec bude moci vzít kvůli nevolnosti či nemoci volno, aniž by čerpal dovolenou a nebyl by mu krácen plat. To už některé firmy dobrovolně dělají a takové volno svým lidem dávají, aniž by zkoumaly, co jim je.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL připustil, že o podpoře varianty „sick days“ by byli lidovci ochotni uvažovat.

Pravicová opozice návrat prvních tří dnů nemocenské odmítá

Proti plánu proplácení nemocenské v prvních třech dnech protestuje opoziční ODS. „Pokud bude proplácena nemocenská v prvních dnech, opět vzroste počet lidí na neschopence, kteří budou opatření zneužívat, jak se to dělo v minulosti. Zaměstnavatelé budou mít navíc problém se zajištěním provozu. Kdyby tato vláda nechtěla dělat pouze populistické kroky, zavedla by především elektronickou evidenci pracovní neschopnosti od prvního dne, tedy tolik let diskutované elektronické zadávání pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné posílit i kontrolní mechanismy,“ uvedla expertka ODS na sociální politiku, exposlankyně Lenka Kohoutová.

„Sama zaměstnávám ve třísměnném provozu více jak sto zaměstnanců a umím se domluvit s každým zaměstnancem. Když potřebuje pár dní volna na zdolání virózy, zůstane doma na placeném volnu,“ řekla Kohoutová.

„Období prvních tří dnů nemoci, kdy není zaměstnancům vyplácena nemocenská, je v současné době fungující systém, který není potřeba měnit. Od zavedení tohoto opatření prokazatelně klesla míra dočasné pracovní neschopnosti a naopak se zvýšila průměrná doba jejího trvání. To znamená, že nárok na nemocenskou čerpají skutečně nemocní a počty zneužívání klesají. Je vysoce pravděpodobné, že zrušením takzvané karenční doby opět dojde ke zneužívání, v důsledku čehož se počty lidí na nemocenské zvýší,“ míní místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video