Vláda, která má sloužit občanům, již zase několik dní ani nevládne, ani neslouží - ale zabývá se pouze sama sebou. Když byla země pod vodou, lítali politici se zachmuřenými a směšně státnickými obličeji sem a tam vojenskými vrtulníky. Někteří jako třeba pan ministr Gross přitom nevylezli z maskáčů. Mělo jít snad o jakousi demonstraci akceschopnosti.
Když už jsme u papalášských návštěv postižených oblastí, lidé v nich by potřebovali povzbudit právě nyní. Každý psycholog potvrdí, že právě teď přichází krize, únava a deprese. Bahna moc neubývá, přes všechnu námahu je práce víc, než se v nejčernějších snech zdálo, jde to pomaleji, dobrovolníci odcházejí a pozornost médií slábne.
Právě teď je opravdu čas projevit akceschopnost, předtím to byla obyčejná frajeřina. Především pak mají ministři každý den podpisovat spousty dokumentů, úřadovat, radit se a neustále koordinovat vládní pomoc. Místo toho již čtyři dny řeší trest pro Unii svobody za Marvanovou a vysedávají na partajních schůzích. Dnů do zimy ubývá.
A ministr pro místní rozvoj, který toho má v souvislosti s povodňovou rekonstrukcí na starosti nejvíc, již čtyři dny neví, jestli má balit kufry, nebo pracovat. Nikdo ho už nebere vážně. Solidarita je slovo, kterým se to v sociálnědemokratické ideologii jenom hemží. Špidla a spol. prokazují skutečně nebývalou solidaritu s oběťmi povodní.