Vláda se ve středu zabývala přípravami na zavedení služebního zákona, o jehož konečné podobě stále koalice vyjednává.
"To, co se nyní chce po resortech, je uvedení informací o zaměstnancích a útvarech, které budou spadat do režimu služebního zákona," uvedla Jourová. To se podle premiéra Bohuslava Sobotky zatím žádná vláda neodhodlala udělat.
Má to ale i dost praktický důvod. Jinak se totiž podle Jourové vláda nedobere potřebných informacích o rozpočtových nárocích, které reforma přinese. "Nejdřív potřebujeme vědět, kteří úředníci a které instituce budou pod zákonem o státní službě, pak budeme vědět, jaký dopad to bude mít na financování," řekl také vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL.
Koalice bude chtít podle ministra Dienstbiera z ČSSD změnit systém odměňování úředníků. "Osekáme nejkřiklavější excesy jako jsou smluvní platy nebo neomezené odměny a zároveň chceme posílit tarifní složku platu," řekl Dienstber.
Odměny by podle dosavadních představ koalice mohly tvořit maximálně 20 až 30 procent ročního platu. "Celá ta změna by měla být rozpočtově neutrální, ale je samozřejmě otázka, do jaké míry to budeme schopni dodržet na sto procent," uvedl pro lidská práva a šéf Legislativní rady vlády Dienstbier.
Přijetí služebního zákona, který má "apolitizovat" státní správu, aby se neotřásla po každých parlamentních volbách, je jednou z podmínek pro čerpání z evropských fondů, jak je České republice dala Evropská unie.
V režimu služebního zákona musí být podle ministryně pro místní rozvoj Jourové ty instituce, které řídí čerpání peněz z evropských fondů. "Musíme také rozhodnout, zda pod zákon podřadíme všechny instituce a úřady, které se podílejí na čerpání evropských dotací," uvedl Dienstbier.
Čerpání peněz z evropských fondů se totiž týká nejen sedmi ministerstev, ale také některých dalších institucí - Czechinvestu, Státního fondu životního prostředí či Státního zemědělského intervenčního fondu.
