Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli povodním vláda poprvé od roku 1918 povolala rotu aktivních záloh

  12:32aktualizováno  12:32
Kvůli odstraňování následků povodní česká vláda poprvé v historii povolala do akce rotu aktivních záloh. Záložáky nasadila v Děčíně, aby zajistili průjezd záchranářů do odříznutého Dolního Žlebu.

Čtyřiačtyřicet členů roty aktivních záloh pomáhalo vyčistit trasu do Dolního Žlebu od spouště, kterou za sebou nechala povodeň. | foto: Archiv roty

"Je to poprvé od roku 1918, kdy byla rota aktivních záloh nasazena. Vláda se ji rozhodla povolat," uvedl ředitel Krajského vojenského velitelství, plukovník Rostislav Domorák.

Aktivní zálohy

Rota aktivních záloh se začala formovat v roce 1999. Nyní má v Ústeckém kraji plný stav 84 členů.

Výcvik záložáků je podobný tomu, který absolvují profesionální vojáci. Pokud zájemce nebyl na vojně, musí předem projít šestinedělním výcvikem ve Vyškově.

Každý záložák dostává v lednu za odcvičený předcházející rok paušální odměnu šest tisíc korun.

V návrhu zákona je vytvoření dvou úrovní záloh. V bojové by byli bývalí vojáci a veteráni ze zahraničních misí a druhá teritoriální by byla nasazovaná na území státu třeba v případě přírodních katastrof.

Nasazení aktivních záloh přispěla náhoda. Záložáci měli na dobu od 15. do 21. června naplánované cvičení na Doupově, ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště. Pomáhat odjeli místo něj.

"Kvůli cvičení si totiž mnozí už vzali v práci dovolenou, někteří měli vyměněné služby. Navíc byli namotivovaní, chtěli pomoci svému kraji, sami chtěli nastoupit," řekl Domorák.

Na cvičení sice podle zákona musí členy aktivních záloh zaměstnavatel pustit ze zákona, mnozí to ale porušují.

"Odmítají je pustit dokonce i v tak mimořádné situaci, jakou jsou povodně," poznamenal Domorák.

O cvičení na Doupově záložáci nepřijdou

Velení rozhodlo, že 44 členů roty zamíří do Děčína.

"Bylo to poslední silně zasažené město a situace tam byla nejhorší. Dostali za úkol čistit cestu na Dolní Žleb, aby ji mohl využívat Integrovaný záchranný systém," přiblížil Domorák.

Fotogalerie

Záložáci úkol splnili a v pátek končí. Přesně tak, jak mělo končit i jejich cvičení v Doupově.

O něj ale nepřijdou, podle Domoráka se uskuteční v náhradním termínu někdy v říjnu.

Nasazení armády končí

Kromě záložáků pomáhaly při povodních i další stovky profesionálních vojáků.

"Jejich počet se lišil den po dni. Nejvíc jich bylo nasazeno 13. června, přesně 351 vojáků a 71 kusů techniky - bagříků, osobních i nákladních aut," upřesnil Domorák.

Vojáci i záložáci pracovali podél celého toku Labe. Byli ve Štětí, v Roudnici nad Labem, v Litoměřicích, Lovosicích, na Ústecku i Děčínsku. Odklízeli naplaveniny z ulic obcí a měst, dezinfikovali domy, které vyplavila velká voda.

"Ještě ve čtvrtek jich pracovalo 220. Je předpoklad, že v pátek v 15 hodin skončí," doplnil Domorák.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.