Nyní pobírají lidé v aktivních zálohách (AZ) odměnu šest tisíc korun ročně, podle nové koncepce by to měl být dvojnásobek. Místo dosavadních třech týdnů však mají trávit na cvičeních čtyři týdny. Rezervisté budou také moci využívat stejné benefity jako profesionálové, tedy zdravotní péči či armádní rekreační zařízení.
Obrana by chtěla mít v nejbližší době až pět tisíc dobrovolných záložáků. V současnosti jich má necelých 1 200. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla nová koncepce umožní pružné doplňování armády podle aktuálních potřeb. "Příslušníkům aktivních záloh nabídneme větší specializaci, lepší podmínky a intenzivnější výcvik," slíbil Pavel.
Zvýší se také kompenzace pro zaměstnavatele. "Zaměstnavatelé nově po dobu výcviku záložáků dostanou 1 117 korun na den a záložáka. Pokud budou členové AZ nasazení, bude kompenzace ještě vyšší," uvedl člen poslaneckého výboru pro obranu Jan Pajer. Podle něj vyšší kompenzace dostanou i podnikatelé.
Koncepce aktivních záloh ozbrojených sil ČR
Zdroj: ODS |
Důvody, proč se mění pravidla pro AZ, jsou nasnadě. Armáda kvůli nedostatku financí přichází o profesionály a záložáci pro ni i po zavedení nových pravidel budou levnější. Ubývá však i lidí v AZ. Například před čtyřmi lety armáda oznamovala, že kvůli nezájmu snižuje počet jednotek ze 48 na 25.
Vojenská policie se rozdělí
Kromě změn v aktivních zálohách vláda odsouhlasila také novelu zákona, která chce ještě letos změnit Vojenskou policii. Tedy složku, která slouží k ochraně příslušníků ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu.
Podle novely se Vojenská policie rozdělí na dvě části. První z nově vzniklých složek by byla podřízena ministru obrany a sloužila by k odhalování protiprávního jednání vojáků. Druhá část by zajišťovala pořádkové a dopravní služby a byla podřízena náčelníkovi generálního štábu.
Aktivní zálohyPříslušníci Aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou a civilní. V případě potřeby jsou na základě rozhodnutí vlády nasazeni do akce. Jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelních pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Jednotky Aktivní zálohy se ve velkém rozsahu úspěšně účastnily záchranných prací při katastrofických povodních například v roce 2002 a v roce 2010. |
Obrana si od reorganizace Vojenské policie slibuje mimo jiné finanční úsporu, jen na platech by měla ušetřit více než 50 milionů ročně.
Vláda posvětila také novou koncepci mobilizace armády
Pravidla se mění i pro případ nutné mobilizace. Ty chce česká armáda uplatňovat od roku 2015. Současná pravidla, platná od roku 2005, totiž neodrážejí nynější stav ozbrojených sil a vývoj ve společnosti. "Česká republika kvůli snižování výdajů na obranu ztrácí schopnost přechodu na případnou válečnou organizační strukturu," uvádí se v materiálu.
Materiál počítá se třemi stavy bojové připravenosti. V době míru bude armáda nadále nabírat pouze dobrovolné vojáky a členy aktivních záloh. Ve vojenských skladech bude zároveň umístěna výzbroj a výstroj pro potřeby mobilizace.
Při vyhlášení stavu ohrožení státu bude rozpočet upraven tak, aby Česká republika mohla posilovat svou armádu. Odvody budou povinné.
Válečný stav bude znamenat přechod státu na práci s krizovým rozpočtem. Bude též vyhlášena všeobecná mobilizace. Budou pokračovat odvodní a posudková řízení. Podle vývoje válečné situace může být rozhodnuto o dalším doplnění vojáky ze zálohy i vytvoření nových válečných útvarů.
Mezi povolanými si bude armáda vybírat na pozice, které bude potřebovat obsadit. Důraz přitom bude kladen zejména na bývalé profesionální vojáky a členy aktivních záloh. Podle dokumentu budou totiž logicky nejlépe na službu připraveni.
Resort obrany je stále bez vedení
Ministerstvo obrany je momentálně bez ministra. Alexandr Vondra složil funkci v listopadu (více zde) a vedením resortu byl později pověřen premiér Petr Nečas.
Právě tým bývalého ministra obrany Alexandra Vondry novou koncepci připravil. Vychází ze závěrů takzvané Bíle knihy o obraně - strategického dokumentu, který řeší budoucnost české armády na nejbližší roky. Nyní je například ve vojenské evidenci podle branného zákona zahrnuto přibližně 1,6 milionu vojáků v záloze.
"Obě koncepce vycházejí z Bílé knihy o obraně a reflektují reálné ekonomické možnosti naší země. Přispějí ke schopnostem Armády České republiky efektivně plnit vojenské úkoly doma i v zahraničí a současně pomáhat obyvatelům země v krizových situacích," konstatoval první náměstek ministra obrany Vlastimil Picek.
