Pokud poslanci zákon schválí, přijdou o několik svých platů.

Pokud poslanci zákon schválí, přijdou o několik svých platů. | foto: iDNES.cz

Vláda posvětí předčasné - a sporné - rozpuštění Sněmovny

  • 7
Topolánkova vláda v demisi se bude v úterý zabývat jediným bodem - ústavním zákonem o předčasném rozpuštění Sněmovny. Pod návrh se podepsali šéfové sněmovních klubů ODS, ČSSD a Strany zelených. Podobný zákon schválila Sněmovna už v roce 1998. Podle expertů je ale podobný krok protiústavní.

Na předčasném ukončení volebního období Sněmovny se dohodly všechny politické strany. Pod návrh, který sepsali předsedové poslaneckých klubů Petr Tluchoř, Bohuslav Sobotka a Přemysl Rabas, se postupně podepisují poslanci ze všech stran, kromě KSČM. I přes nesouhlas stranických grémií ho podpořili lidovečtí poslanci. Podporu bude mít i v Senátu. - čtěte Kalousek podepsal dohodu o vládě navzdory Čunkovi

Návrh počítá s předčasnými volbami nejpozději do 15. října. Vzhledem k volebnímu zákonu, který stanovuje jako dny voleb pátek a sobotu, bude po schválení navrženého ústavního zákona povinností prezidenta vyhlásit volby tak, aby se konaly nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října.

Předkladatelé zákona se inspirovali normou, kterou byla Sněmovna rozpuštěna v roce 1998. "Volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 skončí v roce 2009 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 15. října 2009," uvádí návrh, jak je zveřejněn na sněmovním webu.

Zákon nyní míří na jednání vlády s doporučením legislativní rady ke schválení. Předpokládá se, že vláda návrh podpoří.

Předloha podobně jako zákon z roku 1998 zkracuje lhůty pro vypsání a organizaci voleb. Prezident podle ní bude mít na vyhlášení voleb 60 místo obvyklých 90 dnů před jejich konáním. Pokud by tedy volby měly začít 9. října, prezident by je musel vyhlásit nejpozději v pondělí 10. srpna.

Zkrácení zákonné lhůty o třetinu se týká i podávání kandidátních listin. Strany tak budou muset kandidátky uzavřít nejpozději ve středu 26. srpna.

Zákon je protiústavní, tvrdí kritici

Podle některých politiků i právníků je ale podobný zákon protiústavní. Sněmovna podle nich nemůže rozpustit sama sebe, Sněmovnu rozpouští prezident. Zákonu vytýkají, že se snaží obejít klasickou ústavní cestu, která předčasné volby navrhuje až poté, kdy Sněmovna nevysloví důvěru třem po sobě navrženým vládám.

Poslanci navíc nemusí zákon podpořit, jak si jejich stranická vedení představují. Odhlasovali by si tak zároveň to, že přijdou o devět měsíčních platů, přičemž není jasné, že se dostanou na příští kandidátku.

Podobné obavy například měli poslanci za sociální demokracii. Jiří Paroubek je proto ubezpečil, že požádá krajská vedení strany, aby na kandidátní listiny v předčasných volbách umístili současné poslance na přední místa.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video