Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda podpořila posunutí hranic krajů

  16:30aktualizováno  16:30
Tišnov - Přání třiadvaceti obcí z okresu Žďár nad Sázavou, které chtějí patřit k Jihomoravskému kraji pod správu města Tišnova, se pomalu naplňuje. Jejich snahu už podpořila i vláda, k problému se ještě bude vyjadřovat parlament. Kdy však lidé ušetří peníze za dojíždění do vzdálených úřadů, není jisté.

Změna příslušnosti obcí se však nedotkne jen místních lidí, ale posune i krajskou hranici a změní rozlohu dvou krajů. To je však podle politiků možné až s novými volbami do krajských zastupitelstev. Starostové by však změnu chtěli co nejdříve.
"Nechceme čekat moc dlouho. Vždyť jde především o lidi, aby od nás jezdili tam, kam to mají blízko. Ulehčí nám to život," řekl starosta Dolních Louček Ladislav Tichý. Z Dolních Louček je to do Tišnova šest kilometrů, nyní však jezdí místní na úřady do osmnáct kilometrů vzdálené Velké Bíteše, kde je například sociální odbor nebo stavební úřad. "Na to aby si vzali celý den volna, protože většina lidí od nás dojíždí do Tišnova, Kuřimi nebo Brna za prací," řekl starosta.

Podle Tichého byla hranice kraje stanovena nelogicky. "Čím dřív, tím líp," uvedla k tématu případné změny krajské hranice starostka Újezdu u Tišnova Irena Martínková. "Budeme rádi, pokud ke změně vůbec dojde - a to i v rozmezí dvou let."
K Tišnovu chtějí patřit i obce z okresu Blansko v okolí Lomnice, tato změna se však nedotkne krajských hranic. "Pro město je to přínosem, od roku 1855 v Tišnově sídlilo okresní hejtmanství, přirozenou spádovost rozbily reformy v roce 1960. Vláda svým rozhodnutím dala průchod normálnímu životu, lidé budou patřit tam, kam mají blízko jak fyzicky, tak i citově," uvedl starosta Tišnova Petr Fruhwirt. Podle něho to posílí i význam města Tišnova, kam se bude stěhovat a jezdit více lidí.

Představitelé krajů Vysočina a Jihomoravského však starostům nedávají velkou naději, že se změn dočkají brzy. "Jsem přesvědčen, že k menším korekcím hranic krajů dojde, ale kdy a jakým způsobem nevím. Pokud by se však jakýmkoli způsobem měnila hranice krajů, znamená to nové volby. Proto je změna hranic krajů reálná až k termínu voleb," uvedl hejtman kraje Vysočina František Dohnal.
Podle Dohnala však bude složité i technické řešení. "Hovoří se o datu prvního ledna 2003, technicky je to ovšem zatím neřešitelné. Otázkou například zůstává, jak se vypořádat s majetky krajů. Se změnou hranic krajů by najednou byla třeba část silnic druhé a třetí třídy jednoho kraje na území druhého. Toto zřejmě bude řešit vzájemná dohoda mezi kraji," řekl Dohnal.

Změny krajských hranic budou podle hejtmana spíše kosmetické. "Například u obce Horní či Dolní Loučky je jasná spádovost k Brnu, přechod směrem k Tišnovsku by byl pochopitelný," uvedl Dohnal.

Podle kancléře a tiskového mluvčího Jihomoravského kraje Petra Koutného se o možném termínu změny hranic ještě oficiálně nehovořilo. "Podle mě by ale bylo logické posunutí těchto změn na dobu, kdy doběhne volební období," řekl.
Jihomoravští krajští zastupitelé však zájem obcí o začlenění na území jejich kraje podporují. "Vyplývá to ze stanoviska zastupitelů, které přijali už v únoru. Musí však být dodržen právní postup, tedy o změnách musí rozhodnout obě komory parlamentu," poznamenal Koutný.

O změnu krajských hranic se snaží i několik obcí na Velkobítešsku, které usilují o začlenění do správy Jihomoravského kraje, kam mají - podobně jako obce na Tišnovsku - blíže. V tom měla pomoci i letošní květnová petice, již zorganizovali radní Velké Bíteše a jejíž text podepsalo přes tři a půl tisíce obyvatel mikroregionu Velkobítešska a také několika spádových obcí z Třebíčska.

Podle místostarosty Velké Bíteše Dalibora Koláře, jednoho z iniciátorů petice, existují pro změnu krajských hranic důvody. "Předně je to pocitová záležitost," přiblížil Kolář. "Hodně lidí nemůže přenést přes srdce, že kraj Vysočina nerespektuje hranice historických zemí Čech a Moravy. Správní celek je tak vytržen z obou stran," upozornil místostarosta.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dominik Feri slaví ve volebním štábu TOP 09. (21. října 2017)
Nejmladší poslanec Feri: Nepočítal jsem s tím, voliče nechci zklamat

V české Poslanecké sněmovně zasedne zatím nejmladší zákonodárce v historii. Je jím 21letý student Dominik Feri. Populární je hlavně mezi mladými lidmi, na než...  celý článek

Andrej Babiš na tiskové konferenci hnutí ANO k výsledkům voleb do Poslanecké...
Budeme jednat se všemi, kteří se dostali do Sněmovny, řekl Babiš

Jasné vítězství v letošních volbách do Poslanecké sněmovny slaví hnutí ANO, které dostalo hlasy od zhruba jednoho a půl milionu voličů. „Jsme nadšeni a strašně...  celý článek

Lobbista Tomáš Hrdlička (vlevo) hostem volebního studia iDNES.cz (21. října...
VIDEO: To nejlepší z volebního studia iDNES.tv

Server iDNES.cz přinesl ke sněmovních volbám 2017 sedmihodinové vysílání. Volební studio nabídlo řadu hostů v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.