Změna příslušnosti obcí se však nedotkne jen místních lidí, ale posune i krajskou hranici a změní rozlohu dvou krajů. To je však podle politiků možné až s novými volbami do krajských zastupitelstev. Starostové by však změnu chtěli co nejdříve.
"Nechceme čekat moc dlouho. Vždyť jde především o lidi, aby od nás jezdili tam, kam to mají blízko. Ulehčí nám to život," řekl starosta Dolních Louček Ladislav Tichý. Z Dolních Louček je to do Tišnova šest kilometrů, nyní však jezdí místní na úřady do osmnáct kilometrů vzdálené Velké Bíteše, kde je například sociální odbor nebo stavební úřad. "Na to aby si vzali celý den volna, protože většina lidí od nás dojíždí do Tišnova, Kuřimi nebo Brna za prací," řekl starosta.
Podle Tichého byla hranice kraje stanovena nelogicky. "Čím dřív, tím líp," uvedla k tématu případné změny krajské hranice starostka Újezdu u Tišnova Irena Martínková. "Budeme rádi, pokud ke změně vůbec dojde - a to i v rozmezí dvou let."
K Tišnovu chtějí patřit i obce z okresu Blansko v okolí Lomnice, tato změna se však nedotkne krajských hranic. "Pro město je to přínosem, od roku 1855 v Tišnově sídlilo okresní hejtmanství, přirozenou spádovost rozbily reformy v roce 1960. Vláda svým rozhodnutím dala průchod normálnímu životu, lidé budou patřit tam, kam mají blízko jak fyzicky, tak i citově," uvedl starosta Tišnova Petr Fruhwirt. Podle něho to posílí i význam města Tišnova, kam se bude stěhovat a jezdit více lidí.
Představitelé krajů Vysočina a Jihomoravského však starostům nedávají velkou naději, že se změn dočkají brzy. "Jsem přesvědčen, že k menším korekcím hranic krajů dojde, ale kdy a jakým způsobem nevím. Pokud by se však jakýmkoli způsobem měnila hranice krajů, znamená to nové volby. Proto je změna hranic krajů reálná až k termínu voleb," uvedl hejtman kraje Vysočina František Dohnal.
Podle Dohnala však bude složité i technické řešení. "Hovoří se o datu prvního ledna 2003, technicky je to ovšem zatím neřešitelné. Otázkou například zůstává, jak se vypořádat s majetky krajů. Se změnou hranic krajů by najednou byla třeba část silnic druhé a třetí třídy jednoho kraje na území druhého. Toto zřejmě bude řešit vzájemná dohoda mezi kraji," řekl Dohnal.
Změny krajských hranic budou podle hejtmana spíše kosmetické. "Například u obce Horní či Dolní Loučky je jasná spádovost k Brnu, přechod směrem k Tišnovsku by byl pochopitelný," uvedl Dohnal.
Podle kancléře a tiskového mluvčího Jihomoravského kraje Petra Koutného se o možném termínu změny hranic ještě oficiálně nehovořilo. "Podle mě by ale bylo logické posunutí těchto změn na dobu, kdy doběhne volební období," řekl.
Jihomoravští krajští zastupitelé však zájem obcí o začlenění na území jejich kraje podporují. "Vyplývá to ze stanoviska zastupitelů, které přijali už v únoru. Musí však být dodržen právní postup, tedy o změnách musí rozhodnout obě komory parlamentu," poznamenal Koutný.
O změnu krajských hranic se snaží i několik obcí na Velkobítešsku, které usilují o začlenění do správy Jihomoravského kraje, kam mají - podobně jako obce na Tišnovsku - blíže. V tom měla pomoci i letošní květnová petice, již zorganizovali radní Velké Bíteše a jejíž text podepsalo přes tři a půl tisíce obyvatel mikroregionu Velkobítešska a také několika spádových obcí z Třebíčska.
Podle místostarosty Velké Bíteše Dalibora Koláře, jednoho z iniciátorů petice, existují pro změnu krajských hranic důvody. "Předně je to pocitová záležitost," přiblížil Kolář. "Hodně lidí nemůže přenést přes srdce, že kraj Vysočina nerespektuje hranice historických zemí Čech a Moravy. Správní celek je tak vytržen z obou stran," upozornil místostarosta.
