Ve čtvrtek Grossův zahraničně-politický poradce Ivan Bušniak potvrdil, že premiér na prosincovém summitu EU zvedne ruku pro jednání o podmínkách tureckého vstupu.
"Teď jde ale o to, kdy to bude, protože Turecko ještě neplní všechna kritéria. Říkáme tedy ano, ale," uvedl Bušniak a dodal, že by se s rozhovory mělo začít ihned, jak budou podmínky splněny. Turecko je nadále kritizováno především za porušování lidských práv žen a kurdské menšiny.
Čeští politici však nejsou ve svých postojích ke vstupu Turecka do Evropské unie jednotní. Zatímco sociální demokraté, ODS i komunisté ho podporují, křesťanští demokraté by uvítali volnější vazbu Turecka na EU než plnoprávné členství.
Upozorňují na řadu negativních dopadů stejně jako jejich evropští kolegové. Podle demografických prognóz bude mít Turecko do patnácti let více obyvatel než nyní nejlidnatější Německo, bylo by také zdaleka nejchudší unijní zemí, kde se dvě třetiny obyvatel živí farmařením. Navíc Turecko hraničí s Irákem a pojí se s ním i obavy z velké migrační vlny.
Prezident Václav Klaus nicméně prohlásil, že nemá "sebemenších námitek proti tomu, aby se Turecko stalo členem EU".
Názor na členství Turecka v EU rozděluje čtyřiadvacet českých europoslanců. ODS se v otázce Turecka výjimečně shoduje se sociálními demokraty. Ale rozcházejí se v důvodech. Euroskeptická ODS stejně jako britští konzervativci vidí v Turecku brzdu dalšího prohlubování evropské integrace.
Pro se vyjadřují i komunisté. Miroslav Ransdorf už mluví o tom, jak pojede na dálnici až do Turecka. Podporu vyjádřila také nezávislá Jana Bobošíková: "Já jsem pro vstup Turecka. Myslím si, že nelze oddělovat svět křesťanský a islámský, a Turecko je navíc členem NATO."
Na opačné straně stojí křesťané. "Podle mě je hodnotící zpráva Evropské komise založena spíš na přání, které je otcem myšlenky, než na objektivním stanovení toho, co se v Turecku děje," říká europoslanec KDU-ČSL Jan Březina.
Také ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) nepatří mezi nejhorlivější zastánce plnoprávného členství v EU. Svoboda zdůrazňuje, že je třeba EU na vstup této z větší části v Asii ležící země nejprve připravit. "Zejména je nutná její (EU), a tedy i naše masivní účast v obnově Iráku, který bude v takovém případě hraniční zemí unie," míní Svoboda.
Jeho předchůdce a nyní evropský poslanec Josef Zieleniec jde ještě dál. Podle něho by Turecku mělo být nabídnuto jen strategické partnerství. "Vědomí sounáležitosti a společné identity je základním kamenem a předpokladem politických procesů v Evropské unii. Vstup Turecka by toto vše zcela popřel," míní Zieleniec.
