Za její vlády vzešel po Havlovi druhý český prezident. Když by vydržela do konce volebního období, byla by i u toho, jak Česko vstupuje do Evropské unie. Tedy pokud by si vstup občané odhlasovali v červnovém referendu, které má vláda za úkol připravit.
Miláček lidu
"Sestavím pro vás důvěryhodnou vládu," sliboval Vladimír Špidla v předvolebních materiálech. Okamžitě po volbách bylo jasné, co tím myslel. Rozloučil se nejen s týmem Zemanových poradců pod vedením Miroslava Šloufa, ale i s řadou svých někdejších vládních kolegů, kteří až příliš prosluli nejrůznějšími skandály: tak skončila kariéra ministrů Lachnita, Schlinga, Fencla či Kavana.
Špidlovi sázka na vstřícnou tvář alespoň zpočátku vyšla. Jeho vládě v září věřilo podle průzkumu CVVM 48 procent obyvatel - takové obliby Zemanova sestava nedosáhla nikdy.
Také žebříček nejpopulárnějších politiků vypovídá jasnou řečí: na prvních šesti místech byli v září pouze členové vlády (vede Stanislav Gross s 72 procenty důvěry, Špidla je třetí, má 56 procent).
... a také nejslabší
Ani výjimečně dobrý image, jemuž se nový kabinet v prvních týdnech existence těšil, ale nemohl zakrýt jeho zjevnou slabost. A to přesto, že to je první většinová vláda od voleb v roce 1996.
Zemanova sestava sice vládla v menšině, rozdělení moci s ODS pomocí opoziční smlouvy jí však po celé čtyři roky zajišťovalo klidný život.
A navíc: Zeman se nemusel dohadovat s žádnými koaličními partnery. Špidla zpočátku tvrdil, že jeho slibovanou "stabilní" vládu bude spojovat především touha po vstupu do Evropské unie.
Stačilo první důležité prohrané hlasování ve sněmovně a maska spadla. Bývalá předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová vládě nedovolila zvýšit po povodních daně a od premiéra se dozvěděla, že je "infantilní".
A spolustraníci ji rovnou vyzvali, aby složila mandát. Nízké sebevědomí některých významných členů kabinetu pak ukázala poslední reakce ministra práce Zdeňka Škromacha (ČSSD), který Marvanové, rozmýšlející si podporu rozpočtu, vzkázal: "Ať si to srovná v hlavě, než bude volat po škrtech. Jestli bude dál kecat takové hlouposti, naštve všechny ostatní."
Úder ze zálohy
Nejistá pozice vlády se ukázala v každodenním provozu. Kabinet například sliboval odpolitizování klíčových ekonomických a mediálních institucí, jako například dozorčí rady České konsolidační agentury či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Výsledek: ohlašovaná noc dlouhých nožů se stále odkládá. Vláda zatím ve sněmovně dokázala vyměnit jediného poslance ODS v dozorčí radě konsolidační agentury.
Hlavní úder na solar ale vláda dostala od Špidlových spolustraníků a od toho, kdo ho do čela ČSSD a tím i vlády postrčil - Miloše Zemana. Ten z ústraní dál ovlivňoval své stoupence. Při volbě prezidenta tento rozkol vyvrcholil.
Sociální demokraté, kteří s nostalgií vzpomínají na poklidnou éru Miloše Zemana a opoziční smlouvu, se otevřeně postavili proti Špidlovi. Ve sněmovně tvoří přibližně třetinu sociálnědemokratického poslaneckého klubu.
Jen kvůli tomuto konfliktu neprošel Jan Sokol na Hrad a kvůli tomuto konfliktu nyní Špidla žádá o důvěru.
 Premiér Vladimír Špidla před zasedáním vlády. |
