Právě vysoké školy, na které se každý rok marně hlásí desetitisíce studentů, měly být oblastí, kam za vlády sociální demokracie poputuje z resortu školství nejvíce peněz. Vláda se totiž ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že do roku 2002 zvýší peníze vydávané na školství tak, aby na vzdělávání šlo šest procent hrubého domácího produktu (v roce 1998 to bylo 4,41 procenta) - a že peníze "navíc" půjdou zejména na rozvoj vědy a vysokého školství.
Letos v dubnu ovšem ministerstvo školství oznámilo, že vysoké školy dostanou na vzdělávací činnost zhruba o pět set milionů korun méně než loni. "Pro univerzitu to vypadá tak, že přijde o více než pětadvacet milionů korun. Což znamená: žádný rozvoj v nejbližší době. Zpomalení oprav. Stagnace mezd," prohlásil kvestor Univerzity Palackého v Olomouci Jiří Jirka.
Finační omezení také znamená, že vysoké školy nemohou přijímat více studentů. Přitom jednotlivé fakulty musí každoročně odmítnout více než polovinu z těch, kteří mají o studium zájem. "Navíc nemáme ani peníze, ani kapacitu. Před deseti lety u nás studovalo devatenáct tisíc studentů, dnes osmatřicet tisíc. Prostory pro výuku přitom zůstaly víceméně stejné. Nynější stav je už na hranici únosnosti," tvrdí kvestor Univerzity Karlovy v Praze Josef Kubíček.
Kvestor tvrdí, že vysoké školy dnes dostávají zhruba o polovinu peněz méně, než by potřebovaly."Je to nehorázné. Peníze, které stát dává na studium jednoho studenta, se neodvozují od skutečných nákladů. Cena se spočítá tak, že peníze, které na vysoké školy stát dá, vydělíte počtem studentů."
