Rozhodnutí vlády okomentoval Jaromír Dušek v rozhovoru pro ČRo1 - Radiožurnál.
"To rozhodnutí mi připomíná rozhodnutí horkých hlav, které ještě nestačily vychladnout... Zejména ministr dopravy Peltrám této situace využil a zneužil k ovlivnění dalších lidí. Českým drahám jsme neublížili, cestujícím jsme neublížili také, budoucnost ukáže, že jsme žádnou škodu nezpůsobili."
Upozornil také, že se do správní rady nikdy nehrnul. V září 1998 jen využil nabídky současného ministra dopravy, který trval na tom, že by tam měli být zástupci zaměstnanců podniku.
Odborový svaz železničářů čelí obvinění, že jejich stávka byla nezákonná, protože ji neprojednal s vedením Českých drah. Dušek se domnívá, že zákon o kolektivním vyjednávání, který stávku povoluje, jen když selže jednání, platí pouze pro jeden typ stávek. Ostatní nejsou nijak zvláštně upraveny, takže se řídil ústavou, která každému občanu České republiky právo na stávku zaručuje.
"Nevyzvali jsme k přerušení práce. Šlo pouze o částečné nevykonání některých úkonů," dodal Dušek.
Pro ČTK Dušek uvedl, že byl již několik týdnů připraven opustit správní radu, pokud by byla její rozhodnutí v rozporu s vedením Odborového svazu železničářů.
O náhradě za Duška kabinet nerozhodl. Mluvčí podotkl, že nového člena rady vláda jmenuje na základě návrhu ministra dopravy a spojů. Duškovo odvolání má být pouze prvním krokem. Na vedení drah nyní je, jaký další postup zvolí. Každá stávka by
měla být řádně ohlášená, řádně projednaná tak, aby s ní souhlasila široká členská základna odborářů. Probíhá-li živelně, pak není legální, vysvětloval mluvčí.
Podle mluvčí ministerstva dopravy a spojů Moniky Tlusté by Duška mohl ve správní radě nahradit zástupce ministerstva práce a sociálních věcí. "O novém členu správní rady by se mělo rozhodnout zhruba do měsíce," uvedla. Mluvčí zároveň nevyloučila variantu, že by současných 12 členů správní rady doplnil opět železniční odborář.
Stávka byla pouze symbolická
Železničáři v rámci středeční stávky zastavili v poledne na patnáct minut na některých nádražích osobní vlaky. Stávka však byla svým dopadem pouze symbolická.
Z druhé největší české železniční stanice, brněnského hlavního nádraží, například nevyjely pouze dva vlaky a na celé jižní Moravě se zdrželo asi šedesát spojů. Podobná situace nastala i v Praze, kde z hlavní železniční stanice nevyjely dva vlaky a z Masarykova nádraží se opozdil pouze vlak do České Třebové.
V Hradci Králové nevyjel jeden osobní vlak, v nedalekých Pardubicích čtyři. Provozu na kolínském nádraží se stávka významně nedotkla, v inkriminovaném čase tam žádný vlak nebyl.
Vlaky do Kolína však přijížděly z Nymburka a Prahy s patnáctiminutovým zpožděním. Místní lokálka do Ledečka, která na ně navazuje, proto odjela o tři minuty později.
V Plzni naopak jediný vlak, který měl podle jízdního řádu pravidelný odjezd tři minuty po poledni, vyjel na čas. "Lidé, i když s důvody stávky souhlasili, neměli chuť protest uskutečnit," řekl ČTK tajemník Odborového sdružení železničářů plzeňské oblasti Jiří Brunclík.
Stávku ignorovali podle informací železniční stanice v Benešově i tamní železničáři. Železničáři na Ústecku, Děčínsku a Liberecku se většinou nepřipojili k ohlášené patnáctiminutové výstražné stávce Asociace samostatných odborů (ASO). Pouze v
Děčíně se zdržely dva vlaky ze tří.
Podle informací z Ministerstva dopravy a spojů se od stávky distancovali již předem zaměstnamci združení ve Federaci strojvůdců ČR, Federaci provozních pracovníků, Federaci vlakových čet, Unie železničních zaměstnanců a Federaci vozmistrů.
Vedení Český drah považuje stávku za neadekvátní formu protestu a vyzývá své zaměstnance, aby se akce nezúčastnili.
Místopředseda ASO a předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek novinářům ve středu řekl, že přednostové stanic a management Českých drah vyvinul na železničáře velký tlak, aby nestávkovali. Železničáři obdrželi písemné pohrůžky a na mnoha místech "byla snaha vyměnit přednosty stanice výpravčími či ostatními zaměstnanci". Některé takové kroky mohly podle Duška ovlivnit zajištění bezpečnosti.
