Pro odvolání byli všichni ministři. Vesecká skončí ve funkci 31. prosince. Podle zdroje MF DNES ji ministři chtěli odvolat už k poslednímu říjnu, Zeman ale dřív než 1. 1. do funkce nastoupit nemůže.
"Jsem rád, že se nám podařilo najít kandidáta, který našel plnohodnotnou podporu. Pan Zeman má moji absolutní podporu a bude hrát klíčovou roli při reformě státního zastupitelství," sdělil na tiskové konferenci po jednání vlády ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Podle premiéra Petra Nečase netrvala debata o odvolání více než deset minut. "Rozprava nebyla nijak dlouhá ani dramatická," popsal Nečas.
"Jeho myšlenky jsou velmi podobné myšlenkám v koaliční smlouvě i tomu, co v předvolební kampani formulovaly Věci Veřejné," doplnil John.
"Nejvyšší státní zástupkyně bere na vědomí rozhodnutí vlády, která vyhověla momentálnímu přání ministra spravedlnosti, respektuje toto rozhodnutí a v tuto chvíli nebude věc komentovat," sdělila iDNES.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Renata Malinová.
Nicméně dodala, že Vesecká bude zodpovědně plnit povinnosti vyplývající z její funkce až do doby, než přijde její nástupce tak, aby převzal úřad v pořádku.
Po odchodu z pozice nejvyšší státní zástupkyně zůstane Vesecká podle zákona žalobkyní. "O jejím dalším uplatnění budeme rozhodovat následně," uvedl ministr spravedlnosti a dodal, že důležitý bude i hlas nového nejvyššího státního zástupce.
Zeman zatím nechce situaci komentovat
VV původně chtěly, aby o osudu Vesecké bylo rozhodnuto do voleb. Pak se ale smířily s variantou "sice pozdě, ale aspoň něco". Ministr vnitra, který se prezentuje hlavně jako bojovník proti korupci, od svého nástupu několikrát uvedl, že právě státní zástupci jsou často brzdou jeho snahy o vymýcení korupce.
Vůle odvolat Veseckou ale panovala u všech stran, které mají zastoupení ve vládě. Ministr Pospíšil dokonce prohlásil, že by zvažoval i své případné odstoupení, pokud by na konci roku nebyla jasná shoda Veseckou vyměnit. Po odchodu Vesecké volá i organizace Transparency International, bojující proti korupci.
eurojustEurojust je orgán Evropské unie, který byl zřízen v roce 2002, aby podporoval a zlepšil koordinaci při vyšetřování a trestním stíhání mezi soudními orgány v členských státech EU. Zaměřuje se především na závažný přeshraniční a organizovaný zločin. |
Nynější český zástupce v organizaci Eurojust Pavel Zeman už dříve řekl, že je připraven se funkce ujmout. Jeho angažmá ale komplikovaly pracovní závazky v Eurojustu. S dnešním krokem se proto čekalo, až se Pospíšil i Zeman dohodnou na definitivním termínu jeho nástupu.
"Jsem v pozici národního člena Eurojustu, ale jsem zároveň státní zástupce a nepřijde mi adekvátní situaci komentovat," řekl iDNES.cz Zeman.
Předchozí nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová označila Veseckou na sklonku roku 2007 v souvislosti s kauzou někdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka za členku zákulisní justiční mafie, která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila zájmu vládnoucí garnitury. Vesecká za to Benešovou zažalovala, Krajský soud v Praze však opakovaně rozhodl o tom, že se jí Benešová nemusí omlouvat. Rozsudek zatím není pravomocný.
pavel zemanZemanovi je 38 let. Po studiu na gymnáziu vystudoval Právnickou a Filozofickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. Po jmenování státním zástupcem působil na Okresním i Krajském státním zastupitelství v Plzni, poté na Nejvyšším zastupitelství v Brně. V roce 2004 se stal prvním zástupcem ČR u Eurojustu, byl zároveň nejmladším zástupcem v této právní organizaci ze všech členských zemí. Od května 2004 zároveň působí i jako státní zástupce na mezinárodním odboru Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Mluví anglicky, francouzsky a německy. Podílel se například na zatčení a předání Barbory Škrlové, obviněné v kauze týrání chlapců z Kuřimi. Spolupracoval také při zadržení uprchlého odsouzeného vraha Romana Čabrady ve Francii. Není spojen s žádnou politickou stranou. |