Petr Nečas odsouvá termín jmenování Kocábova nástupce. Sklízí za  to kritiku.

Petr Nečas odsouvá termín jmenování Kocábova nástupce. Sklízí za to kritiku. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Vláda odsouvá lidská práva na druhou kolej, sílí hlasy kritiků

  • 605
Premiér Petr Nečas (ODS) čelí kritice, že vláda ignoruje napříč resorty lidská práva. Hlasy odpůrců zesílily po odvolání zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába. Jmenování jeho nástupce vláda odsouvá už od poloviny září.

Premiér Nečas ve středu 15. září uvedl, že nástupce zmocněnce pro lidská pravá Michaela Kocába bude známý nejspíše do 24. září. To se ale nestalo a jméno nového zmocněnce pro lidská práva dosud není známo. Někteří zastánci lidských práv proto začali otevřeně hovořit o tom, že Nečasův kabinet téma lidských práv ignoruje.

"Považuji za závažné, že vláda se doposud chovala tak, jako kdyby lidská práva neexistovala. Domnívám se , že to není na místě," domnívá se stínová ministryně pro lidská práva Michaela Marksová-Tominová (ČSSD).

kocábova kritika

Vládu kritizoval v minulosti také zmocněnec Michael Kocáb. "Jeví se mi to jako nedostatek respektu k oblasti lidských práv," reagoval na své odvolání. To provázely komplikace. Premiér Petr Nečas nejprve uvedl, že Kocáb rezignoval, ten to popřel. Pak si kladl podmínky. Například to, že odejde, až bude jmenován jeho nástupce.

Vládu kvůli postoji k lidským právům kritizuje také Anna Šabatová, předsedkyně nevládní neziskové organizace Český helsinský výbor, která je členem Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva. "Vláda problematiku lidských práv odsouvá," domnívá se. Podle ní například nikdo nekomunikuje s vládní radou pro lidská práva. Ta měla zasednout dle zvyklostí v září, po odvolání Kocába ale jednání neměl kdo svolat.

Kritika zazněla i ze strany neparlamentní Strany zelených. "Pokud dochází k tomu, že jeden z nejvyšších a nejrespektovanějších postů v souvislosti s lidskými právy u nás je dlouhodobě neobsazen, není něco v pořádku," uvedl předseda strany Ondřej Liška. "Nejde jen o lajdáctví ze strany vlády, ale především o jasný vzkaz veřejnosti, že tato vláda smysl a důležitost lidskoprávní oblasti absolutně nechápe nebo jej chápat nechce," dodal.

Joch: Chce to trpělivost

Podle premiérova poradce pro lidská práva Romana Jocha by se kritici měli obrnit trpělivostí. "Lidská práva jsou v ČR chráněna stále stejně, pouze jedna konkrétní funkce není obsazena. Argument, že vláda ignoruje lidská práva, je hysterický a nedůstojný, protože lidská práva nestojí a nepadají na jedné funkci. Chtělo by to více trpělivosti," řekl Joch.

S kritikou nesouhlasí mluvčí vlády Martin Kupka: "Vláda má agendu lidských práv jako významnou a odpovědný přístup se promítá i v diskusi o konkrétních tématech jiných resortů," popsal. Premiér ve středu vládě předložil například podnět rady vlády pro lidská práva, který se týká sirotčích důchodů. Chce, aby na tento typ dávky měli nárok i ti sirotci, kteří ho zatím pobírat nemohou.

"Tomuto bodu byla věnována dlouhá diskuse. Vzešel z něj také konkrétní úkol pro ministerstvo práce a sociálních věcí," dodal Kupka. Ministr Jaromír Drábek (TOP 09) má analýzu situace sirotčích důchodů předložit do poloviny roku 2012.

Kocábův nástupce bude, jen se neví kdy

Nečas podle Kupky neodsouvá ani jmenování Kocábova nástupce: "Hledá vhodného kandidáta, který by byl přijatelný pro koaliční partnery, měl by dostatečnou autoritu a byl sto agendu lidských práv dostatečně zvládat."

Žádný konkrétní termín, do kdy by jméno mohlo být jasné, v tuto chvíli ale neexistuje. To, že by se jednání posouvala, navíc vylučuje premiérův poradce Joch. "Žádná nová změna. Nevím o tom, že by se to jakkoliv pohnulo, ani ke konkrétní osobě ani v koaličních jednáních," popsal.

Kvůli váhání vlády se už objevily spekulace, že do funkce zmocněnce nakonec Nečas nikoho nejmenuje. Joch i Kupka to odmítají. Nepravděpodobné se to zdá i Šabatové: "Myslím si, že se k tomu vláda neuchýlí. Bylo by to velké, symbolické, negativní gesto."

Podle Šabatové i Marksové-Tominové by měl být nový zmocněnec pro lidská práva jmenován co nejdříve. "Musí to být někdo, kdo vyznává koncept lidských práv," domnívá se Tominová. Šabatová je ale skeptická. "Vím, i když to není veřejně známá informace, že představa vlády je, aby to byl spíše úředník, nikoliv spolutvůrce politiky lidských práv."

Média již dříve spekulovala o bývalém zmocněnci pro lidská práva Janu Litomiském nebo Oldřichu Kužílkovi, poradci pro otevřenost veřejné správy. Oba nechtěli výběr zmocněnce v minulých týdnech pro iDNES.cz komentovat.

Vláda přišla o poradní hlas Tominové i Šabatové

Marksová-Tominová, která se zabývá postavením žen a mužů ve společnosti, je jednou z těch, která na vládní postoj k lidským právům "doplatila". Opustila ministerstvo školství, kde měla na starosti rovné příležitosti. Ministr Josef Dobeš (VV) se totiž rozhodl její odbor a odbor prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy, kterému šéfovala Pavla Doležalová, sloučit a z poloviny rozpustit. Šéfem "sloučeného" odboru jmenoval Viktora Hartoše, který ale z ministerstva po šesti týdnech odešel. Resort tím přišel o třetího člověka, který se zabýval diskriminací ve školství.

Ve výpovědi, kterou má iDNES.cz k dispozici, Hartoš uvádí, že "z pozice vedoucího týmu se nemohu odborně ani lidsky ztotožnit se současným postojem MŠMT". Podle Hartoše se ministerstvo snaží problém diskriminace na školách vyřešit pouze formálně.

Na kroky nedoplatí ale jen zaměstnanci ministerstva. Někteří odborníci tvrdí, že pro ministerstvo přestává být prioritou začleňování znevýhodněných dětí do systému vzdělávání. Dobeš údajně nenaplňuje například Národní akční plán inkluzivního vzdělávání a nepokračuje v legislativních krocích. (více o netečnosti ministerstva čtěte tady)

Další dobrovolnou "obětí" vládního postoje k lidským právům je Šabatová. Po sedmi letech odešla z vládní rady pro lidská práva. "Osm týdnů jsem nad tím přemýšlela. Poslední, co mě rozhoupalo, byly dvě věci," popsala. Rozhodnutí urychlila Nečasova podpora senátorské kandidátce Lianě Janáčkové, která je autorkou ostrých výroků na adresu Romů. (více o vlně kritiky, kterou vyvolal Nečasův postoj, čtěte tady)

Druhým důvodem pro Šabatovou bylo jmenování Jocha do funkce premiérova poradce pro lidská práva. "Je to člověk, který nerozumí této agendě a vyjadřuje se vůči ní chvílemi neodborně, ale zato bohorovně, někdy až shazovačně," uvedla. (o kritice, která Jocha provází čtěte více tady)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video