Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda odsouhlasila zmrazení platů představitelům státní moci

  16:31aktualizováno  16:31
- Vláda schválila návrh vicepremiéra Vladimíra Špidly, aby byly až do konce roku 2002 zmrazeny platy všem představitelům státní moci. Pokud parlament návrh schválí, budou zmrazeny platy členům vlády, prezidentovi republiky, členům obou komor parlamentu, představitelům vybraných státních orgánů, soudcům a státním zástupcům.

Kabinet podle místopředsedy Pavla Rychetského schválil stručný návrh zákona, kterým se v letech 2001 a 2002 stanoví mimořádná opatření při určování platů a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce.

Britský premiér bere v poměru méně než Zeman
Pokud by byl stanoven poměr mezi průměrnou mzdou a platem politika stejně jako ve Velké Británii, naši státníci by si citelně pohoršili. Premiér by bral o bezmála 40 tisíc korun méně než nyní, ministr o téměř 9 tisíc. Platy ústavních činitelů se ale v České republice odvozují od mezd ve státní správě.

Když vláda zvyšovala platy ve státní správě před rokem, zvedla tarif o 17 procent. Díky konstrukci zákona však tímto opatřením zvýšila platy nejen učitelům, ale i všem ústavním činitelům, poslancům například o téměř šest tisíc korun.

V pondělí chce proto vláda projednat návrh zákona ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly, kterým hodlá růst platů ústavních činitelů zastavit .

Porovnání poměrů platu premiéra a ministrů k průměrné mzdě
ve Velké Británii a České republice

  Velká Británie Česká republika
průměrná měsíční mzda

80 000

13 400
plat premiéra a jeho poměr k průměrné mzdě 546 000 6,82 129 300
9,65
plat ministra a jeho poměr k průměrné mzdě 468 000
5.85
87 000
6,49
* Všechny údaje jsou zaokrohlené v českých korunách; za jednu libru jsme počítali 58 Kč

Stručný návrh zákona má zmrazit platy premiéra, všech ministrů, prezidenta, poslanců, senátorů, soudců, státních zástupců a členů prezídia Komise pro cenné papíry.

Stop stav má platit do konce roku 2002.

Pro příště by také plat představitlů státu měl být odvozen od minimální či průměrné mzdy v zemi.

Než zákon vstoupí v platnost, čeká ho dlouhá cesta. Nejdřív ho musí schválit vláda, poslanci i senátoři.

Blair drží platy ministrů na uzdě už třetí rok

Podobné opatření zavedl ve Velké Británii premiér Tony Blair. Týká se však výhradně členů vlády. Díky tomu má vůdce opozice William Hague víc než téměř kterýkoli ministr.

Blair bude mít od dubna roční příjem 112.951 liber, zatímco většina jeho kolegů v kabinetu 96.887. Je to sice o 2730 liber více, než měli dosud, podle dohody z roku 1996 by ovšem měli právo pobírat o 17.656 liber víc a premiér by měl nárok na 158.658 liber. Příjem vůdce opozice William Haguea se zvyšuje na 109.030 liber.

Nejlépe placeným členem kabinetu je předseda horní komory parlamentu lord Irvine, jehož plat se od dubna zvyšuje na 167.760 liber. Irvine má funkci lorda kancléře a je současně britským ministrem spravedlnosti. Řadoví poslanci budou ročně pobírat 48.371 liber.

Zlé jazyky tvrdí, že Blair si může dovolit zvyšování platů klidně odmítnout, protože jeho manželka si jako úspěšná právnička ročně vydělá zhruba 300.000 liber.

Svobodní by chtěli vydělávat více

Známý bonmot o tom, že o peníze jde až v první řadě dokazují Svobodní (FPÖ) v nové rakouské vládě. Přestože jsou na svých postech jen několik dnů, už si kladou otázku, zda jejich měsíční příjem spojený s vykonáváním veřejné funkce má i nadále činit nejvýše 60.000 šilinků netto, jak jim ukládá vnitrostranická směrnice. To je přibližně 156 tisíc korun.

Před dvěma lety se špičkoví politikové FPÖ zavázali, že částku převyšující 60.000 šilinků budou odevzdávat do zvláštního sociálního fondu. Čistých 60.000 šilinků znamená díky progresivní dani 110.000 hrubého, tedy plat poslance Národní rady, a do 4. února, kdy FPÖ vstoupila do vlády, odpovídala tato mez až na výjimky postavení, které politikové FPÖ zastávali.

Plat ministra však činí nejméně 201.000 šilinků hrubého a podle listu Kurier se fronta zastánců horní hranice začíná drobit.

Prvním průkopníkem je prý ministr financí Karl-Heinz Grasser, který přišel do vlády ze špičkového postavení v koncernu Magma a dal najevo, že jako ministr nehodlá mít nižší plat.

Hranice 60.000 šilinků se samozřejmě vztahuje pouze na příjem za vykonávání veřejné funkce. Předseda FPÖ Jörg Haider sdělil, že Grasserovi už poskytl výjimku, ale pro ostatní prý hranice platí i nadále.

Vicekancléřka Susanne Riessovou-Passerovou tvrdí, že by se mělo nalézt řešení pro všechny, tedy včetně Grassera. Také předseda poslaneckého klubu FPÖ Peter Westenthaler s platem 171.131 hrubého údajně soudí, že hranice se bude muset změnit, protože je jiná situace.

S 60.000 šilinky je podle listu spokojená asi jen státní tajemnice pro turistiku Mares Rossmannová, která si myslí, že trojnásobek průměrného platu je dostačující.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Výpadky volebních webů ČSÚ způsobil hackerský útok, oznámil úřad

Sobotní výpadky volebních webů ČSÚ způsobil masivní hackerský útok. Podle úřadu ale útok neovlivnil předávání a zpracování výsledků voleb. Úřad poznatky předá...  celý článek

Andrej Babiš s manželkou míří do volebního štábu ANO (21. října 2017).
ANALÝZA: Pestrý vějíř variant. Ale Babišovi zatím moc nenahrávají

Být ve volbách první s tak velkým náskokem a nemít vládu ani zdaleka jistou, to musí být pro Andreje Babiše k vzteku. Do Sněmovny bylo zvoleno devět stran,...  celý článek

Místopředsedové ČSSD Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek hovoří s novináři před...
ČSSD by mohla skončit v opozici, řekl Chovanec. Sjezd bude v dubnu

Mimořádný sjezd ČSSD by se měl konat v Hradci Králové 7. dubna, řekl po večerním jednání užšího vedení strany její úřadující šéf Milan Chovanec. V tento den...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.