Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo doplatil na Klausovu amnestii, nebude muset platit soudní poplatky

  17:29aktualizováno  17:29
Vláda schválila změnu zákona o soudních poplatcích. Nově je nebudou muset platit ti, kteří se domáhají náhrady škody v kauzách, které zastavila amnestie bývalého prezidenta Václava Klause. Zrušení poplatků sliboval ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

"Milost a odpuštění na straně jedné nesmí způsobit nespravedlnost a frustraci na straně druhé," odůvodnila zrušení poplatků místopředsedkyně vlády Karolína Peake.

soudní poplatky

u civilního řízení jehož předmětem je peněžní plnění

  • do částky 20 tisíc korun je poplatek  1 000 korun
  • při částce vyšší než 20 tisíc  do  40 milionů korun je poplatek  5 % z této částky
  • při částce vyšší než 40 milionů korun je poplatek  2 miliony korun a 1 % z částky přesahující 40 milionů. Částka nad 250 milionů se nezapočítává.

Důsledkem amnestie je totiž zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání a poškození se musí domáhat náhrady škody způsobené trestným činem nikoliv v trestním, ale v civilním řízení. Soudu přitom musí na rozdíl od trestního řízení hradit poplatek.

Ministr spravedlnosti Blažek návrh na zrušení poplatků zveřejnil počátkem února.  "Přijetí této navrhované změny zákona o soudních poplatcích je naléhavým veřejným zájmem. Proto žádáme o maximální možné urychlení legislativního procesu v rámci Legislativních pravidel vlády," uvedl tehdy Blažek.

Poškozeným při amnestovaných trestných činech by při vymáhání náhrady v občanskoprávním řízení hrozily tisícikorunové, ale i několikamilionové poplatky podle výše částky, které by se domáhali.

I přes rozhodnutí vlády o poplatcích nebude vymáhání náhrad bezplatné. Lidé musí počítat s finanční náhradou za advokáty a jejich právní služby. Ty se liší podle jednotlivých advokátů. Ti berou buď tarifní odměnu pohybující se od stovek do tisíců korun podle složitosti případu a dobou strávenou na případu, nebo smluvní odměnu, kterou si dohodnou s klientem.

Ministerstvo spravedlnosti v březnu evidovalo 3 120 případů zastavení trestních stíhání podle nejkontroverznějšího, druhého článku amnestie, tedy kvůli nepřiměřené délce řízení. Právě v těchto případech se očekává, že se lidé budou domáhat náhrady škody v občanskoprávním řízení,.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.