Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo doplatil na Klausovu amnestii, nebude muset platit soudní poplatky

  17:29aktualizováno  17:29
Vláda schválila změnu zákona o soudních poplatcích. Nově je nebudou muset platit ti, kteří se domáhají náhrady škody v kauzách, které zastavila amnestie bývalého prezidenta Václava Klause. Zrušení poplatků sliboval ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

"Milost a odpuštění na straně jedné nesmí způsobit nespravedlnost a frustraci na straně druhé," odůvodnila zrušení poplatků místopředsedkyně vlády Karolína Peake.

soudní poplatky

u civilního řízení jehož předmětem je peněžní plnění

  • do částky 20 tisíc korun je poplatek  1 000 korun
  • při částce vyšší než 20 tisíc  do  40 milionů korun je poplatek  5 % z této částky
  • při částce vyšší než 40 milionů korun je poplatek  2 miliony korun a 1 % z částky přesahující 40 milionů. Částka nad 250 milionů se nezapočítává.

Důsledkem amnestie je totiž zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání a poškození se musí domáhat náhrady škody způsobené trestným činem nikoliv v trestním, ale v civilním řízení. Soudu přitom musí na rozdíl od trestního řízení hradit poplatek.

Ministr spravedlnosti Blažek návrh na zrušení poplatků zveřejnil počátkem února.  "Přijetí této navrhované změny zákona o soudních poplatcích je naléhavým veřejným zájmem. Proto žádáme o maximální možné urychlení legislativního procesu v rámci Legislativních pravidel vlády," uvedl tehdy Blažek.

Poškozeným při amnestovaných trestných činech by při vymáhání náhrady v občanskoprávním řízení hrozily tisícikorunové, ale i několikamilionové poplatky podle výše částky, které by se domáhali.

I přes rozhodnutí vlády o poplatcích nebude vymáhání náhrad bezplatné. Lidé musí počítat s finanční náhradou za advokáty a jejich právní služby. Ty se liší podle jednotlivých advokátů. Ti berou buď tarifní odměnu pohybující se od stovek do tisíců korun podle složitosti případu a dobou strávenou na případu, nebo smluvní odměnu, kterou si dohodnou s klientem.

Ministerstvo spravedlnosti v březnu evidovalo 3 120 případů zastavení trestních stíhání podle nejkontroverznějšího, druhého článku amnestie, tedy kvůli nepřiměřené délce řízení. Právě v těchto případech se očekává, že se lidé budou domáhat náhrady škody v občanskoprávním řízení,.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.