Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda odmítá návrh TOP 09 omezit imunitu politiků. Není to třeba, tvrdí

  14:38aktualizováno  14:38
Snahu opoziční TOP 09, aby už Sněmovna a Senát nehlasovaly o tom, zda smí být poslanec či senátor vydán policii k trestnímu stíhání, vláda odmítla. "Nedávno se pravidla měnila, změna je dostačující, není nutné přistupovat k dalším," zdůvodnil odmítavé stanovisko vlády ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD.

Ministr pro lidská práva a šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier | foto: ČTK

Imunita není podle vlády osobní výsadou jednotlivých politiků, ale jde o ochranu zákonodárné moci před zásahy výkonné moci. Kdyby už o vydávání poslanců či senátorů ke stíhání nerozhodovaly parlamentní komory tak jako dosud, výkonná moc by to podle vlády mohla zneužívat. Třeba zadržet poslance nebo senátora, aby mu tak zabránila zúčastnit se důležitého hlasování.

Nyní jsou pravidla taková, že když například Sněmovna poslance nevydá, může si policie počkat a obvinit ho, až mu vyprší mandát. Prakticky se to ale neděje, protože poslanci se postupně naučili nebránit své kolegy před policií.

Poslanci TOP 09 novelu navrhli proto, že Sněmovna podle nich rozhoduje bez ohledu na okolnosti konkrétního případu. Podle poslance Stanislava Polčáka se to ukázalo při hlasování Sněmovny o vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody z ODS kvůli kauze Opencard, kterou bývalé vedení pražského magistrátu zdědilo po předchozím primátorovi Pavlu Bémovi. Právě Svoboda se spolu s TOP 09 pod návrh změny Ústavy podepsal.

I kdyby změna Ústavy prošla, což je vzhledem k postoji vládních stran velmi nepravděpodobné, zákonodárcům by zůstala imunita pro projevy a hlasování ve Sněmovně. K přijetí změny Ústavy je třeba 120 hlasů poslanců a tří pětin přítomných senátorů.

Rozdílný pohled na to, co je "projev" ve Sněmovně, pomohl například bývalému ministrovi Vítu Bártovi z Věcí veřejných. Obvodní soud v Praze 5 ho sice chtěl potrestat v kauze obálek, jež od něj dostali tehdejší poslanci Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí, ale Nejvyšší soud to zarazil. Podle soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 Jana Šotta se trestní právo zastavilo "před branami politiky".

Obdobně postoj Nejvyššího soudu pomohl exposlancům ODS Petru Tluchořovi, Ivanu Fuksovi a Marku Šnajdrovi, kteří se dohodli s bývalým premiérem Petrem Nečasem a vzdali se mandátu, aby vládě nehatili její daňové záměry.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.