V Listině práv se říká, že svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, že každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. A také, že cenzura je nepřípustná.
Věta, že „parlament nevydá zákon omezující svobodu slova nebo tisku“ by měla podle Úsvitu nahradit současnou pasáž, že „svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem“, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
„Je to jako vždy u návrhů Úsvitu věcně vadné a legislativně zmetkovité,“ řekl ministr Dienstbier. „Svoboda projevu je u nás chráněna dostatečně, není s tím v praxi žádný zásadní problém, že by byl někdo příliš omezen,“ uvedl ministr pro lidská práva.
„I tato svoboda má své hranice. Lze ji zákonem omezit tam, kde by nepřiměřeně zasahovala do svobod jiných nebo ohrožovala bezpečnost státu a demokratické poměry. Například u nás není možné legálně zpochybňovat holocaust nebo nabádat k nenávisti vůči skupině osob a to má své dobré historické důvody,“ řekl Dienstbier.
Tyto zkušenosti jsou podle vládních legislativců aktuální i nyní. „Například v souvislosti s radikálními islamisty nebo jinými extremisty, neboť příklon k liberálnější takzvané absolutní svobodě projevu by v podstatě znemožnil postih hlásání nenávisti vůči určitým skupinám obyvatel či veřejné schvalování terorismu,“ napsali v doporučení pro vládu.
Úprava navržená Úsvitem, o níž bude hlasovat parlament, by byla podle vládních právníků v rozporu s některými mezinárodními smlouvami, například o zabránění a trestání zločinů genocidy.