Návrh zhruba šesti desítek poslanců především z lavic vládních stran ČSSD a ANO a opozičních zastupitelů za komunisty a Úsvit dostal od vlády podle jejího mluvčího negativní stanovisko. To má doporučující charakter, pokud se návrh stihne do voleb dostat do Sněmovny, budou o něm rozhodovat poslanci.
Vláda odmítla posl.návrh,který navrhoval obnovit trestný čin veřejného hanobení prezidenta republiky.Vláda přijala nesouhlasné stanovisko.
Návrhy, které se neprojednají do konce funkčního období Sněmovny, dolní komoru parlamentu opouštějí.
Ministři mají podle mluvčího Ayrera návrh za překonaný a nadbytečný, prezident se podle vládních legislativců může vůči slovním útokům bránit žalobou na ochranu osobnosti nebo trestním oznámením pro pomluvu (více o stanovisku legislativců čtěte zde).
Předloha podle legislativců také nesplňuje podmínky Listiny základních práv a svobod kvůli omezení svobody projevu. Prezident je podle jejich argumentace veřejně činnou osobou, u níž je hranice přípustné kritiky širší než u soukromé osoby.
Část navrhovatelů, do jejichž čela se postavil komunista a bývalý příslušník Pohotovostního pluku SNB Zdeněk Ondráček (seznam navrhovatelů zde) svůj podpis zpod návrhu po kritice, kterou návrh vzbudil, stáhla (více zde).
Klíčové ustanovení navrženého zákona znělo takto: „Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.“
Navržená horní sazba neodpovídá horní sazbě za urážku hlavy státu za první republiky - ta podle historika Petra Zídka činila osm dní až šest měsíců - ale odpovídá trestu obsaženém v zákoně na ochranu lidově demokratické republiky z roku 1948, který také činil až jeden rok (čtěte článek Lidovky.cz). V evropských zemích není trestání urážky hlavy státu běžné (s výjimkou čtyř monarchií).
Předkladatelé poslanecké novely chtějí doplnit také přestupkový zákon. Postih by hrozil lidem, kteří by znevážili postavení prezidenta při výkonu pravomoci. Svůj krok hájí tím, že by zamezil „excesům na adresu prezidenta republiky, k jeho hrubým veřejným urážkám“. Postihy včetně ročního vězení označili za sankce „výchovného charakteru“ s preventivním účinkem.
