Vláda odmítá smlouvu na stíhačky

  • 79
Kabinet Miloše Zemana se ve středu překvapivě zřekl podepsání smlouvy s britsko-švédským konsorciem BAE, které Česku nabízí 24 stíhaček Jas-39 Gripen. Za letouny by měla republika zaplatit šedesát miliard korun, které hodlá získat z privatizace. Vláda se k tomuto kroku rozhodla i za předpokladu, že zákon o financování švédských letounů Senát v pátek schválí a poté podepíše i prezident Václav Havel. Po zasedání vlády to oznámil premiér Zeman.

Předseda bezpečnostního výboru Senátu Michael Žantovský (ODA) míní, že vláda se k tomuto manévru uchýlila poté, co ve středu nezískala podporu ve dvou výborech Senátu.

"Kabinet narazil na velký odpor k nákupu stíhaček a svým - jen zdánlivě vstřícným gestem - chce získat chybějící hlasy senátorů, aby jí zákon o financování letounů horní komorou prošel," vysvětluje si jednání kabinetu Žantovský. Utvrdilo ho to v názoru, že vláda se za každou cenu snaží protlačit stíhačky, které země nepotřebuje, Senátem.

Pravý opak ale tvrdí ministr obrany Jaroslav Tvrdík: "Máme dost věrohodných signálů o tom, že stíhačky Senátem spolehlivě projdou. Těsně, ale projdou. Takové vítězství kontraktu strategického významu je však pro tuto vládu nepřijatelné."

Ministr je přesvědčen, že nebýt nadcházejících voleb, souhlasila by se zákonem o financování letounů výrazná většina senátorů. "Myslím si proto, že se stíhačkami bude souhlasit i nová vláda, až bez emocí znovu zváží, zda je Česko potřebuje, či ne."

Kabinet však nyní odmítá podepsat smlouvu s výrobcem gripenů i proto, že podmiňuje reformu armády nákupem stíhaček. A právě o reformě vojska by měla nová vláda jednat 30. září. "Reforma i koupě gripenů jsou natolik promyšlené, že by o nich vláda měla jednat společně," míní Tvrdík. Obnovu vojska vzal v dubnu kabinet kvůli její složitosti jen na vědomí s tím, že o ní rozhodne až nová vláda.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue