Občanský zákoník (ilustrační foto).

Občanský zákoník (ilustrační foto). | foto: Petr Topič, MAFRA

Odklad občanského zákoníku vláda neschválila, platit začne v lednu

  • 23
Změny, které přináší nový občanský zákoník, začnou formálně platit už od ledna příštího roku. Vláda totiž o odložení jeho účinnosti nerozhodla, ačkoli o této variantě ministři debatovali už počátkem února. Proti odkladu je navíc i nový prezident Miloš Zeman.

Kabinet Petra Nečase na středečním jednání datum účinnosti nového občanského zákoníku neposunul. Stále tak platí, že od příštího ledna se změní celkem 71 právních předpisů. Úpravy se dotknou podnikání, ochrany spotřebitele, sociálních věcí či školských předpisů.

Vláda se nakonec podle Nečase dominantní většinou shodla, že ponechá účinnost občanského zákoníku na rok 2014 a zavedení jednotného inkasního místa až na rok 2015. "Je to nejlogičtější postoj, je to právně platný stav," prohlásil předseda vlády. Korporace podle něj již investovaly značné částky do přípravy na nový kodex a proběhla také školení za desítky milionů korun.

PŘEHLEDNĚ: Třicet novinek v občanském zákoníku. Dotknou se všech

Ministři na zasedání projednali a schválili balíček zákonů, které na zákoník a další změny v soukromém právu reagují. Kabinet se zabýval doprovodným zákonem k občanskému zákoníku, novelou insolvenčního zákona, občanského soudního řádu a novým zákonem o zvláštních soudních řízeních.

O odložení účinnosti kodexu jako takového nakonec vláda nakonec vůbec nehlasovala, upřesnil na tiskové konferenci ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ročního zpoždění inkasního místa za zákoníkem se neobává. Podle něj nebude mít na fungování zákoníku žádný vliv. Komplikace prý nenastanou.

Za zachováním původního data účinnosti stojí rovněž Blažkův předchůdce Jiří Pospíšil. "Nový občanský zákoník výrazně posiluje práva každého občana a jsem přesvědčen o tom, že s odstupem několika let budeme tento krok považovat za nejdůležitější a nejpřínosnější reformu Nečasovy vlády," uvedl na svém facebookovém profilu. Přestane podle něj platit kodex, který byl přijat za komunismu. Obdobně se k téměř padesát let starému zákoníku vyjádřil i premiér.

Nový zákoník vyvolává rozpory už několik let

 Neschválení odkladu kodexu ale kritizuje ČSSD, která o jeho odklad o dva roky usilovala již dříve na půdě Senátu (více o hlasování o novém občanském zákoníku v Senátu zde). "Jsme přesvědčeni, že spuštění občanského zákoníku od ledna příštího roku může přinést řadu vážných komplikací, nejistot a zmatků z hlediska fungování našeho právního systému a toho, aby se lidé dokázali dovolat práva a spravedlnosti," namítal v reakci na středeční jednání vlády předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. 

Sociální demokracie podle něj trvá na odložení účinností kodexu o jeden až dva roky, aby se předešlo "zmatku a chaosu". 

Proti účinnosti nového občanského zákoníku od ledna 2014 se stavěl mimo jiné i ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Obává se totiž,  že se banky, úřady a firmy na změny nestihnou připravit (více o postoji Miroslava Kalouska k novému občanskému zákoníku zde).

Kromě Senátu hlasovala o odložení účinnosti nového zákoníku počátkem února i Sněmovna. KSČM navrhovala odklad o rok, aby se odborná i laická veřejnost mohla s rozsáhlým návrhem lépe seznámit. Poslanci tento návrh odmítli.

K možnosti odkladu se ve středu rovněž vyjádřil nastupující prezident Miloš Zeman. "Po debatě s právníky mi bylo vysvětleno, že hlavním důvodem odložení občanského zákoníku je to, že soudci, případně advokáti, se nechtějí učit nový občanský zákoník. A jediný způsob, jak je k tomu přimět je, aby ten občanský zákoník byl přijat," řekl novinářům.

Změní pravidla po téměř padesáti letech a dotkne se všech

Nový občanský zákoník o víc než třech tisících paragrafech vnese změny do života všech. Upravuje nejen terminologii, ale pozmění také například dědické právo, rodinné právo či právo věcné (přehledný výčet chystaných změn zde).

Další změny přináší samotný doprovodný zákon k civilnímu kodexu. S novým občanským kodexem je nutné sladit také občanský soudní řád. Ministerstvo spravedlnosti se po vzoru Německa nebo Rakouska rozhodlo nově rozdělit úpravu občanskoprávních soudních řízení do dvou samostatných zákonů.

Občanský soudní řád bude napříště upravovat pouze takzvaná sporná řízení, tedy ta, která mají dvě strany: žalobce a žalovaného. Podle nového zákona o zvláštních řízeních soudních se pak bude postupovat například v opatrovnických věcech, v řízení o pozůstalosti, ve věcech ochrany proti domácímu násilí či ve věcech péče soudu o nezletilé.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video