Bez ohledu na názor vlády posoudí předlohu novely zákona o ovzduší Sněmovna.
"Rozhodnutí vlády respektuji. Očekávám, že se v Poslanecké sněmovně na toto téma rozhoří živá diskuse, a pevně věřím, že Sněmovna naši zákonodárnou iniciativu přijme," řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Miroslav Novák (ČSSD).
Cílem kraje je, aby se na stejnou úroveň kontroly dostali nejen velcí a střední znečišťovatelé, ale i lidé v rodinných domcích, kteří si topí pomocí kotlů, a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je zatím nemá možnost kontrolovat.
Hejtman Palas: Žijeme tu v jedné velké plynové komoře
"Lokální topidla jsou tím největším problémem, druhým jsou velké průmyslové podniky a třetím doprava. Všechny se snažíme nějakým způsobem řešit, protože na Ostravsku žijeme v jedné plynové komoře," řekl hejtman Jaroslav Palas (ČSSD). Věří, že ministerstvo životního prostředí a parlament vymyslí normu, která kraji pomůže problém vyřešit.
Kontrolovat pouze kouř je však podle Nováka velmi problematické. "Kouř není žádným měřítkem. K takovému měření nikdo zatím nepřistoupil, protože si s ním orgány ochrany ovzduší neví rady. Navíc jsem přesvědčen, že právo jednotlivce na soukromí končí tam, kde jsou narušována práva ostatních na čisté životní prostředí," reagoval Novák na argumenty vlády.
Současný zákon o ochraně ovzduší podle něho v obecné rovině popisuje, jaká jsou paliva, jak se mají využívat, co se nesmí a zakazuje. "Povinnosti sice ukládá velkým, středním i malým zdrojům znečištění, ale u těch není žádná možnost kontroly," řekl již dříve náměstek.
Dodal, že paradoxem je, že například dřevařská firma může využívat stejný kotel jako domácnost, ale zatímco živnostník musí pravidelně předkládat revize a může být kontrolován, u domácích topenišť nic takového dosud nefunguje. "Také domkaři by měli dokladovat, že mají revize kotlů, mají funkční kouřovody a používají paliva, pro něž jsou kotle určeny. V okamžiku nedodržení podmínek, popřípadě podezření, chceme umožnit ČIŽP možnost kontroly," uvedl Novák.
Malé zdroje znečištění se podle něj významným způsobem podílejí na celkovém znečištění ovzduší prachem. Podle odborníků je jejich podíl v Moravskoslezském kraji až třetinový. Lidé totiž mnohdy v kotlích spalují téměř vše, co hoří.
Ovzduší v Moravskoslezském kraji patří dlouhodobě k nejhorším v republice, přestože se v roce 2008 jeho stav meziročně zlepšil. Zhruba o třetinu se zmenšila plocha se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vyskytovala se asi na 1 960 kilometrech čtverečních, tedy na třetině území kraje. Celkové údaje za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
Minulý týden se kraj navíc potýkal s výrazně zhoršenou imisní situaci, při níž byly denní koncentrace polétavého prachu až jedenáctinásobně překročeny.
