Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na ministra pro lidská práva nemáme, vzkázal Schwarzenberg Romům

  12:52aktualizováno  12:52
Samostatné ministerstvo pro lidská práva si Česko v době škrtů nemůže dovolit, míní předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj stačí, když má tuto oblast na starosti dostatečně silný úředník. O obnovení tohoto postu požádala vládu ve čtvrtečním dopise v reakci na kauzu Břeclav romská sdružení.

Vláda zřejmě nevyjde vstříc žádosti romských sdružení, aby obnovila post ministra pro lidská práva. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Zda se bude vláda žádostí Romů zabývat, zatím není jasné. "Předpokládám, že zmocněnkyně pro lidská práva připraví zprávu na vládu," napsala iDNES.cz bez dalších podrobností vicepremiérka Karolína Peake. Podle Schwarzenberga to záleží především na premiérovi Petru Nečasovi.

Předseda vlády iDNES.cz vzkázal, že se s dopisem seznámí po návratu z návštěvy Vatikánu. Vláda však podle něj se zřízením nových ministerských postů nepočítá. "Naopak nelze v rámci připravovaného slučování a rušení státních agend vyloučit snížení jejich počtu. Problematika lidských práv přesahuje do několika resortů a pro jejich koordinaci plně postačuje dosavadní pozice vládního zmocněnce," uvedl Nečas.

Romy k zaslání dopisu přiměl případ z Břeclavi, kde je patnáctiletý chlapec křivě nařkl z útoku a s pomocí médií tím v jihomoravském městě vyvolal protiromské nálady (více o prohlášení romských sdružení čtěte zde).

Podle Schwarzenberga je rozhodující spíše konkrétní osobnost zodpovídající za lidská práva, než to, jakou má funkci. "Důležité je, aby měla opravdu silné postavení jak vůči premiérovi, tak vůči celé vládě. Nemusí to být nutně politik. Znám úředníky, kteří mají mnohem silnější postavení než leckterý politik," řekl iDNES.cz ministr zahraničí.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, pod kterou tato oblast na Úřadu vlády spadá, ale podle něj nemá dostatečnou razanci a podporu.

Ministr pro lidská práva zmizel z vlády v březnu 2010

Podle Šimůnkové není nejdůležitější, jestli má oblast lidských práv na starosti ministr, nebo zmocněnec. "Podstatné je, aby ta pozice měla silnou politickou podporu vlády při prosazování opatření a řešení této problematiky. Musím říct, že bych větší podporu od jednotlivých členů vlády uvítala," řekla iDNES.cz zmocněnkyně.

"Vláda by dle mého názoru měla současné vyhrocené a složité situaci v soužití majority a romské menšiny v České republice věnovat větší pozornost, především opatření na podporu vzdělávání romských dětí v běžných školách je nutné prosazovat daleko rychleji a důrazněji," dodala.  

Schwarzenberg navzdory škrtům a úsporám navrhuje, aby oblast lidských práv měla na starosti samostatná instituce typu Nejvyššího kontrolního úřadu. "Její šéf by nebyl včleněný jako nějaký ocásek do Úřadu vládu, a tudíž by přímo nepodléhal politickým tlakům. Měl by mít alespoň stejné postavení jako šéf NKÚ," uvádí předseda TOP 09.

Post ministra pro lidská práva a národnostní menšiny zřídila v lednu 2009 druhá vláda Mirka Topolánka. Dva roky funkci zastávala Džamila Stehlíková, poté ji vystřídal Michael Kocáb. Ten zůstal i v úřednickém kabinetu Jana Fischera, v březnu 2010 ovšem rezignoval a pokračoval jen jako zmocněnec. Post ministra byl zrušen a vláda Petra Nečase jej už neobnovila.

V integraci malých Romů mohla vláda udělat víc, míní ministr

Představitelé romských sdružení vládě v dopise také vytýkají, že lidským právům nevěnuje dostatečnou pozornost. "Pro nápravu situace a zlepšení obrazu Romů v očích veřejnosti mnoho nedělá, což by odborník z pozice ministra dělat mohl," uvádí se ve čtvrtečním prohlášení.

Schwarzenberg s autory dopisu souhlasí, že pozice romské menšiny je složitá a že by vláda měla být aktivnější. "Především ve školství jsme opravdu mohli dělat více. Je potřeba, aby romské děti byly odmalička plně integrovány a aby mezi většinovými dětmi probíhala osvěta," uvedl předseda TOP 09.

Nečasova vláda čelila kritice, že lidským právům nevěnuje dostatečnou pozornost už v úvodu svého působení. Kabinet po Kocábově odvolání v září 2010 s obsazením funkce zmocněnce otálel až do února následujícího roku, kdy post obsadila právnička Šimůnková.

Během jejího působení se například podařilo schválit vládní Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015 (o dokumentu čtěte zde), ale na řadě míst se zvýšilo napětí mezi Romy a většinovou společností.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O poslanecký mandát se v letošních volbách uchází 7 524 kandidátů. (19. října...
Volebních kandidátů je nejvíce v historii, do Sněmovny chce 7 524 lidí

O místo v Poslanecké sněmovně v letošních volbách usiluje 7 524 kandidátů, což je nejvyšší počet v historii. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek poskytl Český...  celý článek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek a předseda ANO Andrej Babiš se utkali v...
Máte máslo na hlavě, řekl Zaorálek. Co jste dokázal za 27 let? opáčil Babiš

Více než tři roky spolu šéf ANO Andrej Babiš a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek seděli v jedné vládě, ale to už podle jejich posledního televizního duelu den...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.