Novelu zákona o státních svátcích předložili lidovci Josef Janeček a Jaromír Talíř. "Účelem je ukázat matkám, že si jich společnost váží, a zároveň ukázat společnosti, že je mateřství je hodno úcty, ocenění a podpory," zdůvodnili. - více zde
Do Sněmovny zároveň míří návrh Senátu, který chce zařadit mezi státem uznané svátky velikonoční Velký pátek. Navrhovatelé senátní novely chtějí naopak vypustit ze seznamu významných dnů Mezinárodní den žen.
Křesťanští demokraté ale počítají s tím, že by významným dnem byl Den matek i MDŽ.
Den matek vs. Mezinárodní den žen
Den matek má kořeny ve starořeckých oslavách matky bohů Rhey. V Československu byl Svátek matek zaveden ve 20. letech z podnětu předsedkyně Československého červeného kříže Alice Masarykové, dcery prvního československého prezidenta.
Po únoru 1948 ho nahradil Mezinárodní den žen, který připadl na 8. březen a měl se stát svátkem všech žen. Mezinárodní den žen ale není poválečným výmyslem komunistů. Vznikl na paměť stávky newyorských švadlen v roce 1909.
Po celém světě se od roku 1975 připomíná jako den mezinárodní solidarity žen všech zemí za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
Podle Britských listů začala historie Dne žen už v roce 1907. Tehdy vystoupila na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu rakouská delegátka s myšlenkou, že by se ženy měly v určitý den v roce veřejně scházet a žádat volební právo.
