Vláda nechá dluhy nemocnicím

  • 26
Ministři na svém mimořádném jednání potvrdili, že stát dluhy nemocnic plošně nevyrovná. Zároveň připomněli, že dluhy tak jako tak zaplatí stát. Podle kabinetu budou zadlužená zařízení těžit z toho, že stát zvýší platby za děti a důchodce. To přinese dvě miliardy korun. Víc peněz do zdravotnictví poplyne také díky vyšším minimálním mzdám. S nimi se totiž zvýší odvody na pojištění.

Ministři schválili písemnou zprávu o situaci v nemocnicích, kterou si vyžádali poslanci. Shoduje se s projevem, který ministryně zdravotnictví přednesla v parlamentu.

"Sněmovna si vyžádala písemnou zprávu vlády, a proto musí být schválena celou vládou," zdůvodnil dnešní jednání Stanislav Gross.

Poslanci si vyžádali písemné stanovisko rovněž od asociace krajů, kterou zastupuje středočeský hejtman Petr Bendl.

Kraje v něm chtějí ještě jednou vyčíslit všechny dluhy nemocnic. K 1. lednu je odmítají převzít. Jejich postoj podporuje i řada opozičních poslanců.

"Krátkodobé a dlouhodobé závazky z minulosti dosahují miliardových částek, které nebudou kraje schopny uhradit. Může se tak zhoršit dostupnost a kvalita zdravotní péče," varují krajští hejtmani.

KSČM chce znát viníky
Komunističtí poslanci, kteří spolu s ODS debatu o dluzích nemocnic iniciovali, budou od vlády požadovat, aby pojmenovala viníky. Podle Jiřího Maštálky jsou zodpovědní všichni, kdo se podíleli na transformaci zdravotnictví od roku 1990.

Peníze podle komunistů nekontrolovaně protékaly hlavně lůžkovými zařízeními. "Objevují se informace, že ještě v prvním pololetí, kdy už bylo jasné, že některá zařízení přejdou pod správu krajů, zahájily nemocnice akce, které dluhy výrazně zvýšily," tvrdil Maštálka.

Stát dluhy nezaplatí
Sněmovna už v úterý vyslechla ministryni zdravotnictví. Součková vysvětlovala, proč mají nemocnice celkový dluh osm set milionů. Poslancům zopakovala, že stát z nemocnic finanční závazky nesejme.

Ministryně navrhla několik opatření, která by měla nemocnice ozdravit - od odvolání špatných managementů až po nový systém úhrad. Debata bude v dolní komoře parlamentu pokračovat v úterý 10. prosince.

PŘEBYTEK LŮŽEK

kraje, kde nejvíce přebývá lůžek:
   Plzeňský - o 40 procent
   Ústecký - o 38 procent
   Středočeský - o 38 procent

kraje, kde lůžka přebývají nejméně:
   Liberecký - o 11 procent
   Jihočeský - o 13 procent
   Jihomoravský - o 15 procent
 
zdroj: ministerstvo zdravotnictví
Nemocnicních lůžek ubude
Z českých nemocnic by měla v příštích letech postupně zmizet až třetina lůžek s akutní péčí, tedy chirurgických, interních či pediatrických. Ministerstvo zdravotnictví spočítalo, že tolik postelí je dnes navíc.

Někde mají zaniknout oddělení, jinde celé nemocnice. Přeměnit se mají z větší části na lůžka pro léčení chronicky nemocných lidí. Rozhodovat o tom budou kraje, z nichž většina zatím své plány buď tají, nebo je ještě nemá.

Kraje tlačí ke změnám ministerstvo, které oprášilo pět let starou myšlenku: nemocnic je moc, konkurují si, místo aby se doplňovaly - a pak mají všechny dluhy.

Kraje dluhy neberou
Zřejmě nejzadluženější okresní nemocnice v celé zemi je v Kroměříži. Před dvěma týdny ji dokonce distributoři přestali dodávat léky.

Zlínský kraj pochopitelně o takový danajský dar příliš nestojí. "Zadluženost je skutečně obrovská a kraje se pochopitelně brání. Je to pro nás past," uvedl Jaroslav Lux, který má na Krajském úřadu ve Zlíně na starosti zdravotnictví.

"Kdyby aspoň stát garantoval dluhy, nebo nám poskytl čas na konsolidaci," povzdechl si Lux a dodal, že při současném vývoji se obává velmi vážné situace, která může vyústit ve skutečnou krizi.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video