Vláda kývla na návrh ústavního zákona o obecném referendu, který ministrům předložila vicepremiérka Karolína Peake. Požádat o něj bude moci 250 tisíc občanů.

Vláda kývla na návrh ústavního zákona o obecném referendu, který ministrům předložila vicepremiérka Karolína Peake. Požádat o něj bude moci 250 tisíc občanů. | foto: Petr Topič, MAFRA

Čtvrt milionu lidí má dostat šanci požádat o referendum, navrhla vláda

  • 309
Lidé by nově mohli dostat šanci schvalovat v referendu přijetí eura, stavbu nových jaderných elektráren či třeba evropskou smlouvu o rozpočtové unii. Vláda ve středu schválila návrh ústavního zákona o obecném referendu. Požádat o něj by mohlo 250 tisíc občanů a platný by výsledek referenda byl, pokud by se ho zúčastnilo alespoň 50 procent voličů.

Stoupenci referenda se ale moc radovat nemohou, i kdyby byl ústavní zákon schválen, cesta k němu by byla složitá.

Pokud by totiž o referendum neusilovala sama vláda, ale některý z občanů, musel by nejprve získat potřebné podpisy a předložit jasnou konkrétní otázku, na niž by lidé odpovídali. Jenže ani to by samo o sobě nestačilo. Parlament by pak ještě na návrh vlády musel schválit zákon o referendu k této otázce, a to ve Sněmovně i v Senátu beze změn.

"Nejde o žádnou překvapivou záležitost, je to předloženo přesně v souladu s programovým prohlášením vlády," řekl po jednání premiér a předseda ODS Petr Nečas.

"Je to už jednadvacátý návrh zákona o obecném referendu. Jsme připraveni jednat o detailech zákona ve Sněmovně," uvedla vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných, která návrh na vládu přinesla. S obecným referendem počítají ODS, TOP 09 a VV počítají v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení.

"Jen počet hlasujících občanů nezbytných pro platnost referenda byl zvýšen z 35 na 50 procent," sdělil iDNES.cz v průběhu jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.

Princip obecného referenda se dlouhodobě moc nezamlouvá občanským demokratům. "Není to věc, která by u nás v ODS vyvolávala nadšení, na druhou stranu je to napsané tak, že by konečné rozhodnutí, zda referendum bude, nebo ne, patřilo parlamentu. Takže i když se najde 250 tisíc hlasů pro nějakou ptákovinu, budeme to moci zarazit," řekl ve středu iDNES.cz šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda.

Tak jak vláda návrh předkládá, je pro nás nepřijatelný, říká ČSSD

Opoziční ČSSD, která naopak obecné referendum dlouhodobě prosazuje, zase vadí, jak komplikovaný je to návrh. A že by ani 250 tisíc hlasů samo o sobě nestačilo a ještě by to musel potvrdit parlament. "Pro nás ten návrh, tak jak je napsán, není přijatelný," reagoval na rozhodnutí vlády šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Diskutovat se podle něj může o tom, kolik podpisů bude třeba, ale nepřijatelný je pro sociální demokracii to, aby parlament ještě potvrzoval, zda referendum vůbec bude, když už občané nasbírají potřebný počet podpisů. Ke schválení ústavního zákona, který předkládá vláda, je přitom nutný souhlas ústavní většiny v obou komorách parlamentu. Bez dohody s ČSSD ho tedy vláda neprosadí.

"Budeme se sociální demokracií jednat, pokud bude a priori proti, tak to nebude přijato," řekl Nečas. Vláda podle něj ústavní zákon předložila proto, aby byl schválen, ne aby si pouze odškrtla čárku za splněný bod v programovém prohlášení vlády.

Návrh vymezuje, o čem by referendum v žádném případě být nesmělo - například k daňovým otázkám, ke jmenování nebo odvolávání do funkcí. Otázka by také nesměla směřovat ke změně podstatných náležitostí demokratického státu či k omezení ústavních práv a svobod, k zásahu do soudní moci a nesmělo by ani popřít mezinárodní závazky České republiky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video