Podle premiéra Miloše Zemana i vicepremiéra pro ekonomiku Pavla Mertlíka je však návrh rozpočtu velmi úsporný a odpovídá ekonomické situaci, kterou nazvali krizí. "Požadavky ministrů byly kráceny o dvě třetiny proti původním návrhům," uvedl Miloš Zeman. Poslední údaj, který vláda oznámila před včerejším jednáním kabinetu, mluvil o deficitu 18,6 miliardy korun. Co se mezitím změnilo? "Oněch osm miliard navíc má být výlučně na prorůstová opatření, která by zvrátila trend ekonomické katastrofy," odpovídá premiér. Více peněz má plynout do školství, na bytovou výstavbu, dopravní infrastrukturu a proexportní opatření. "Říkat, že je to do odvětví, která pomohou růstu, je chlácholení. Toto je deficit, který si dnes ekonomika nemůže dovolit. Mají-li se k tomu zvedat daně a sociální pojištění, tak je to ohromné napumpování peněz do ekonomiky," soudí exministr financí Ivan Pilip (US). Nad vládním návrhem kroutí nevěřícně hlavou i místopředseda rozpočtového výboru Michal Kraus (ČSSD). Podle něho se vláda měla víc snažit a sestavit rozpočet, který by měl šanci projít sněmovnou: "Vláda sněmovnu nevnímá. Vyplývá to z toho, že především místopředseda vlády Mertlík je nováčkem a podceňuje jednání v parlamentu." Pro vládou navržený rozpočet hlasovali všichni členové kabinetu s výjimkou dvou ministrů, kteří se hlasování zdrželi. Jednání se účastnil i guvernér ČNB Josef Tošovský. Členové vládního týmu premiéra Miloše Zemana poprvé v historii země prolomili bariéru a nesestavili na příští rok vyrovnané státní finance. Do parlamentu tak koncem září dopraví návrh státního rozpočtu s téměř třicetimiliardovým deficitem. Většina ministrů ho ovšem - vzhledem k očekávané zhoršující se ekonomické situaci ve druhé polovině letošního roku - označuje za velmi malý. "Očekáváme další poměrně vysoký propad růstu hrubého domácího produktu, a tak se tento rozpočet dá označit jako neutrální. Není ani restriktivní, ani expanzivní, tak jak bychom si přáli," charakterizoval včera po zasedání vlády návrh rozpočtu vicepremiér pro ekonomiku Pavel Mertlík. Výsledky ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí roku oznámí Český statistický úřad dnes. Dopředu se však neoficiálně hovoří o tom, že propad HDP se bude pohybovat mezi 1,6 -1,8 procenta. Pavel Mertlík nepovažuje otevřené přiznání schodkového rozpočtu za žádný prohřešek. "Státní rozpočet byl od poloviny 90. let vždy skrytě deficitní, my jsme zvolili otevřenost," konstatoval Mertlík. Podle něj ovšem sociální demokracie počítá s dlouhodobě vyrovnanými financemi státu: "To znamená, že v době recese je možné pokusit se tento ekonomický trend zlomit schodkovým financováním a poté, co se ekonomika dostane do lepší fáze, naopak je možné začít spořit a deficit snižovat." Premiér Zeman k tomu navíc poznamenal, že podobně postupují například v Polsku nebo Slovinsku, kde na příští rok plánují deficit až ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu. Deficitní financování by alespoň v základní míře mělo umožnit, aby sociálnědemokratická vláda splnila některé ze svých předvolebních slibů. Přednost by proto měly mít zejména investice do dopravní infrastruktury, dostavět by se měla například dálnice D 47 na sever Moravy. Další prioritou pak bude školství a bydlení. Dodrženy budou i závazky, které pro stát vyplývají z přistoupení k NATO a Evropské unii. Kabinet se podle premiéra neobává ani záporné reakce centrální banky, která vždy nabádala vlády k úsporné fiskální politice. "Klesá růst hrubého domácího produktu a roste nezaměstnanost. Takže se musíme znovu ptát, jaký je optimální mix měnové a fiskální politiky. Měl by být takový, aby to byla ekonomická stabilita, a nikoliv labilita," konstatoval předseda vlády. Záporné reakce ovšem premiér očekává v Poslanecké sněmovně, a to jak od pravice, tak od levice: "Ať pak ovšem páni poslanci řeknou, jestli máme zvýšit deficit, nebo redukovat výdaje. A pokud se má šetřit, ať také řeknou kde. Jestli třeba na bytové výstavbě, která je v katastrofálním stavu, nebo jinde."
14. září 1998
