„Velmi mne těší důvěra, které se mi dnes dostalo,“ reagoval Pavel. „V případě mého zvolení v alianci by taková funkce byla pro Českou republiku a její armádu významným oceněním a výrazem důvěry našich spojenců. Pro mne by pochopitelně znamenala vyvrcholení služby v uniformě a velkou čest,“ dodal.
Předseda výboru se bude volit 20. září, nominace je třeba předložit do konce července. Pokud by byl Pavel zvolen, stal by se prvním představitelem nové členské země v této funkci.
Podle Stropnického nyní nastane lobbování za Pavlovo zvolení. Zdůraznil, že Česko má podporu několika členů aliance a šance Pavla odhadl na 70 procent. „Což je poměrně dobrá šance, abychom do toho šli,“ řekl. Zvolení by považoval za velký vojensko-diplomatický úspěch.
Nominaci podpořil i prezident Miloš Zeman. „Samozřejmě ji hodnotím vysoce pozitivně, protože pan generál Pavel je zdaleka nejlepší kandidát na tuto funkci,“ řekl Zeman na tiskové konferenci po setkání s vládou. Dodal, že bude litovat, že Pavel v případě zvolení přestane být náčelníkem generálního štábu. Posteskl si, že Česko má na vedoucích pozicích v Evropské unii „nesmírně málo“ českých reprezentantů. „Tady bude samozřejmě zapotřebí trochu přidat,“ řekl Zeman.
„Zvolení českého představitele do pozice předsedy Vojenského výboru by značně zvýšilo prestiž ČR a posílilo její mezinárodní postavení a vliv,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. „Generál Petr Pavel má pro výkon této funkce ideální předpoklady. Má dlouholeté zkušenosti z působení v mezinárodních a národních pozicích v rámci NATO a EU, působil v operacích NATO a je patřičně odborně a jazykově vybaven,“ dodal.
Pavel by si s sebou do výboru vzal 14členný štáb
Do čela výboru, který je nejvyšším vojenským orgánem NATO, mohou alianční země navrhnout náčelníky generálních štábů. V případě zvolení Pavla by Česko muselo zaplatit většinu nákladů spojených s jeho působením v NATO. Ročně by to mělo být až 90 milionů korun. Předseda výboru má k dispozici štáb, který je obsazován národním i mezinárodním personálem. Podle předpokladu by Česko ve štábu obsadilo 14 míst.
Nový šéf výboru se funkce ujme v červnu 2015 na tři roky, jeho mandát může být prodloužen. Předseda Vojenského výboru je nejvyšší vojenskou autoritou NATO a hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka. Nyní je výboru předsedá dánský generál Knud Bartels. Ve vojenském výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů. Spolu s nejvyšším orgánem NATO, Severoatlantickou radou, je jediným aliančním orgánem, jehož vznik stanovila Severoatlantická smlouva z roku 1949.
Nový předseda výboru bude mít za úkol například uvést k životu opatření schválené na chystaném zářijovém summitu NATO ve Walesu. Týkat se nepochybně budou dalších vztahů s Ruskem.
