Jestliže jste volili ODS, protože vás lákalo snížení daní či reforma sociálních dávek, tak na to raději zapomeňte. Pokud jste dali hlas ČSSD ve víře, že zvýší porodné na desetitisíce korun a vybraným rodinám bude dál štědře rozdávat peníze, pak i vy máte smůlu.
Stručně řečeno: co odteď navrhne Topolánek, Paroubek může vetovat a naopak. To je jediná jistota, kterou parlamentní volby svým výsledkem 100:100 (poměr levice : "nelevice") přinesly.
Přesto mají volby jasného vítěze - šéfa ODS Mirka Topolánka. A ten se jako první pokusí sestavit novou vládu. Vysněnou dvoukoalici s lidovci, která by mu umožnila prosadit řadu chystaných reforem, musel už pohřbít (měla by 94 hlasů v dvousetčlenné Sněmovně).
Co se tedy teď bude dít? Jisté je, že politici všech pěti zvolených stran nezačnou vyjednávat o nových volbách. Už proto, že ODS i ČSSD si hodně polepšily a tolik poslanců jako teď už by příště mít nemusely.
Navíc ani při dalším volebním míchání karet by nebyla jistota vzniku silnější vlády. To znamená, že je v zájmu ODS i dalších demokratických stran nějakou vládu nakonec vytvořit. Bylo to tak vždy (i při patových situacích v letech 1996 či 1998) a bude to tak i teď. Bude to jen chvíli trvat.
Tři možné vlády
Zatím je to tak, že politici ODS, KDU-ČSL a Strany zelených rozjeli neformální vyjednávání o sestavení společné vlády. Oficiálně vše začne v pondělí pohovorem šéfa ODS s prezidentem republiky. Jsou vlastně tři možnosti, co z toho může vzejít.
1. Společná vláda ODS, lidovců a zelených tolerovaná sociálními demokraty. Tento model už vyzkoušel Václav Klaus v roce 1996, když jeho vládní koalice získala ve volbách 99 mandátů a Zeman výměnou za post šéfa Sněmovny zařídil, že ČSSD nechala vládu žít. Paroubek by si nakonec i jako lídr opozice mohl tuhle situaci užívat, neboť bez podpory ČSSD by vláda neprosadila žádný klíčový zákon.
2. ODS se podaří získat na svou stranu nějakého přeběhlíka z opozice. To je spíš jen teoretická možnost, nicméně po zkušenosti s poslanci ČSSD Teplíkem a Wagnerem v roce 1997 ji nelze úplně vyloučit.
3. Vládnout by nakonec mohla ODS i s ČSSD. To sice nyní zavrhuje Topolánek i Paroubek, ale copak Klaus se Zemanem ve volbách 1998 také předem počítali s tím, že jejich strany uzavřou opoziční smlouvu?
Pravda je, že bez aktivní role ČSSD nic z toho nevznikne. Je také možné, že ČSSD zvolí taktiku torpédování všech předchozích variant a bude doufat, že po Topolánkově krachu při sestavování vlády bude pak na řadě Paroubek.
Jenže aby se jeho šance na sestavení "stovkové vlády" vyrovnala dnešním šancím Topolánka, musel by Paroubek uzavřít koalici s komunisty. A o tom všechny přesvědčoval, že to nikdy neudělá.
