Vláda ještě v únoru na základě expertizy Univerzity Karlovy prohlásila, že katolická církev nemá na majetek právní nárok. Premiér Miloš Zeman pak o církevních restitucích řekl, že jejich filozofie je falešná, protože církev měla majetek jen v dlouhodobém pronájmu.
"Zákonem by se stanovil rozsah majetku, nově i včetně lesů a dalších pozemků, na který církev prokáže nezpochybnitelné právo. Majetek by se na církve převedl a stát by pak zastavil jejich financování," upřesnil Dostál.
Do církví podle ministra plynou ze státního rozpočtu tři miliardy korun ročně včetně charity a péče o památky. Z toho na platy a provoz církví jde zhruba šest set milionů. Nová koncepce by ovšem neznamenala konec státních dotací na údržbu památek, zdravotnické, charitativní a školské aktivity církví.
Katolická církev v zásadě proti takovému uspořádání vztahů neprotestuje. Většina vraceného majetku by přešla do jejích rukou. "Je ovšem třeba vědět, že by se vracel jen majetek, který je v držení státu. Řada objektů, právě těch atraktivnějších, byla už dříve převedena na obce a města a na ty by se to nevztahovalo," řekl mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. "Je to jeden z možných čtyř modelů řešení, který je třeba dotáhnout do konce. Teprve se uvidí, co se ujedná," dodal.
V opozici jsou však menší církve, které by se za takových podmínek bez státní podpory jen těžko obešly. "Domníváme se, že to není spravedlivé.
Nebyli bychom schopni si vše hradit z vlastních prostředků," prohlásil předseda Ekumenické rady církví Pavel Smetana. Dodal však, že se změnou financování církví souhlasí. Navrhuje zavedení sponzorských darů, které si dárce může odepsat z daní. Nebo také daňové asignace - poplatník by sám určoval, kam by tuto část své daně poslal.
Dostál chápe, že první navrhovaná varianta by znevýhodnila menší církve, a proto nevylučuje i další způsob řešení: veřejnoprávní fond, do kterého by se majetek převedl a jehož výnosy by se pak rozdělovaly. Ani katolíci tuto možnost nevylučují. "Musela by se však zajistit kontrola hospodaření fondu, aby nedocházelo k únikům," řekl Herman.
"Která varianta zvítězí, záleží na vládě. Domnívám se, že jsou to velkorysé návrhy," poznamenal Dostál.
Při rozhodování, na který majetek mají církve nárok, by nejspíš vycházelo z již vypracovaného seznamu, na jehož základě začal objekty vydávat ještě Klausův kabinet. Seznam obsahuje zhruba tisíc položek, z nichž do rukou církví přešlo pouhých pět. Sociální demokraté tento exekutivní způsob vydávání majetku loni v létě zastavili.
Na řešení vztahu církve a státu začala už v polovině března pracovat vládní komise, do které však na protest proti zástupci komunistů církve své zástupce nevyslaly. Proto vznikla druhá expertní skupina, která se poprvé sejde v květnu. Obě komise mají připravit do vlády návrhy zákona o církvích. Předložení nové legislativy parlamentu pak kabinet plánuje do podzimu roku 2000.
"Zákonem by se stanovil rozsah majetku, nově i včetně lesů a dalších pozemků, na který církev prokáže nezpochybnitelné právo. Majetek by se na církve převedl a stát by pak zastavil jejich financování," upřesnil Dostál.
Do církví podle ministra plynou ze státního rozpočtu tři miliardy korun ročně včetně charity a péče o památky. Z toho na platy a provoz církví jde zhruba šest set milionů. Nová koncepce by ovšem neznamenala konec státních dotací na údržbu památek, zdravotnické, charitativní a školské aktivity církví.
Katolická církev v zásadě proti takovému uspořádání vztahů neprotestuje. Většina vraceného majetku by přešla do jejích rukou. "Je ovšem třeba vědět, že by se vracel jen majetek, který je v držení státu. Řada objektů, právě těch atraktivnějších, byla už dříve převedena na obce a města a na ty by se to nevztahovalo," řekl mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. "Je to jeden z možných čtyř modelů řešení, který je třeba dotáhnout do konce. Teprve se uvidí, co se ujedná," dodal.
V opozici jsou však menší církve, které by se za takových podmínek bez státní podpory jen těžko obešly. "Domníváme se, že to není spravedlivé.
Nebyli bychom schopni si vše hradit z vlastních prostředků," prohlásil předseda Ekumenické rady církví Pavel Smetana. Dodal však, že se změnou financování církví souhlasí. Navrhuje zavedení sponzorských darů, které si dárce může odepsat z daní. Nebo také daňové asignace - poplatník by sám určoval, kam by tuto část své daně poslal.
Dostál chápe, že první navrhovaná varianta by znevýhodnila menší církve, a proto nevylučuje i další způsob řešení: veřejnoprávní fond, do kterého by se majetek převedl a jehož výnosy by se pak rozdělovaly. Ani katolíci tuto možnost nevylučují. "Musela by se však zajistit kontrola hospodaření fondu, aby nedocházelo k únikům," řekl Herman.
"Která varianta zvítězí, záleží na vládě. Domnívám se, že jsou to velkorysé návrhy," poznamenal Dostál.
Při rozhodování, na který majetek mají církve nárok, by nejspíš vycházelo z již vypracovaného seznamu, na jehož základě začal objekty vydávat ještě Klausův kabinet. Seznam obsahuje zhruba tisíc položek, z nichž do rukou církví přešlo pouhých pět. Sociální demokraté tento exekutivní způsob vydávání majetku loni v létě zastavili.
Na řešení vztahu církve a státu začala už v polovině března pracovat vládní komise, do které však na protest proti zástupci komunistů církve své zástupce nevyslaly. Proto vznikla druhá expertní skupina, která se poprvé sejde v květnu. Obě komise mají připravit do vlády návrhy zákona o církvích. Předložení nové legislativy parlamentu pak kabinet plánuje do podzimu roku 2000.
