Premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman

Premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman | foto: Petr Topič, MAFRA

Vláda navrhla omezit Zemanovy pravomoci. Přibalila i klouzavý mandát

  • 270
Omezení pravomocí prezidenta navrhla vláda. Členy bankovní rady mu bude schvalovat Senát a obě komory parlamentu, každá zvlášť, mají mít podle vlády šanci na prezidenta podat žalobu pro velezradu. Spolu s tím do návrhu změny Ústavy přidala klouzavý mandát pro poslance, kteří se stali ministry.

Do Sněmovny by ministři-poslanci místo sebe pustili dočasně náhradníka. Návrh změny Ústavy také výslovně zakotvuje, že vnitřní a zahraniční politiku určuje vláda. To, že se na těchto změnách vláda dohodla, potvrdil iDNES.cz premiér Bohuslav Sobotka.

S klouzavým mandátem přišel jako se svojí podmínkou na jednání vlády šéf hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš. „Mě tam hlavně zajímá a je pro mě důležitý klouzavý mandát, protože to skutečně potřebuji, aby ministr mohl pracovat jako ministr,“ řekl iDNES.cz Babiš.

Vládou navržené změny Ústavy

- ústavní žaloba pro prezidenta za velezradu má být možná každou z komor parlamentu
- guvernéra, viceguvernéra a členy bankovní rady ČNB má nově prezident jmenovat se souhlasem Senátu
- vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, v jejímž rámci určuje vnitřní a zahraniční politiku státu
- klouzavý mandát - poslance, který je ministrem, dočasně zastoupí ve Sněmovně náhradník
- prezident už nesjednává, jen ratifikuje mezinárodní smlouvy, u nichž je třeba souhlas parlamentu či ratifikace
- výslovně má být nově stanoveno, že ministry prezident jmenuje na návrh premiéra
- demise premiéra je demisí celé vlády
- prezidentovou výlučnou pravomocí podle vlády bude, že  jmenuje předsedy Nejvyššího i Nejvyššího správního soudu a místopředsedů těchto soudů na návrh předsedů soudů
- 60 dnů místo 30 pro projednání zákonů v Senátu
- možnost zkrácení volebního období Sněmovny

Dodal také, že změna Ústavy by podle něj neměla být namířená proti současnému prezidentovi. „Z médií slyším, že jsou různé zákony, které se připravují proti Babišovi. Bylo by špatně, aby tento zákon byl proti Zemanovi,“ uvedl také pro iDNES.cz Babiš.

„Chtěl bych odmítnout, že je ten návrh motivován konkrétními kroky Miloše Zemana,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. Připomněl, že vláda se ke změnám zavázala už v koaliční smlouvě, protože když byla schválena přímá volba prezidenta, na úpravy pravomocí hlavy státu se podle Sobotky zapomnělo. Premiér řekl, že některé klíčové body úpravy Ústavy - žaloba pro velezradu či výběr do bankovní rady ČNB - se dotknou až příštího prezidenta zvoleného v roce 2018.

Opozice: Je to účelový návrh

Jenže nejen prezident Zeman, ale i opoziční strany, jejichž hlasy bude vláda potřebovat pro schválení změn Ústavy v parlamentu, návrh vlády považují za účelový. Vláda si navrženou změnou podle ODS i TOP 09 vyřizuje své spory s prezidentem Zemanem.

Podle návrhu připraveného ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem by měl prezident přijít například o svou výlučnou pravomoc jmenovat členy a funkcionáře bankovní rady centrální banky. To je poměrně velký zásah do zatím výlučných pravomocí hlavy státu.

K podání ústavní žaloby pro velezradu by byl v případě schválení změny Ústavy parlamentem potřebný souhlas tří pětin všech poslanců či tří pětin přítomných senátorů. Návrh počítá i s tím, že by v Ústavě bylo výslovně řečeno, že prezident ministry jmenuje „na návrh předsedy vlády“.

„Myslím, že do Ústavy se nemá takto zasahovat, celé je to děláno jen proto, jak své ústavní pravomoci vykonává Miloš Zeman,“ řekl iDNES.cz šéf ODS Petr Fiala.

Kriticky se k návrhu změn Ústavy, jak ho připravila vláda, staví i další opoziční strany - TOP 09, komunisté a Úsvit. A výhrady k tomu, co připravil Dienstbier a kývla na to vláda, má i Zeman. Logicky, protože návrh by omezil právě jeho. Není proto vůbec jisté, že vláda pro změnu Ústavy získá v parlamentu potřebnou ústavní většinu. „Jsme připraveni kompromisům a k jednání s opozicí,“ řekl Dienstbier.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video