Školy by podle už započaté reformy státní správy měly plně přejít do kompetencí krajů, respektive obcí. Tomu se ovšem Zemanův úřad brání a trvá na tom, že i po vzniku krajů by si měly ponechat dohled krajské školské úřady. Ty by i nadále přerozdělovaly státní peníze. "Zkušenosti ukazují, že peníze nemůžeme jen tak svěřit do rukou někoho jiného, protože bychom nad nimi ztratili kontrolu. Abychom mohli sledovat, co se ve školách učí, musíme mít nějaké kontrolní pravomoci. Proto navrhujeme přejít z dnešních jedenaosmdesáti okresních školských úřadů na čtrnáct krajských," uvedl Zeman.
Vládu však nakonec nepřesvědčil, neboť kabinet se rozhodl nechat tento bod otevřený. A to zhruba na tři týdny, za které by měl kabinet jednat o reformě státní správy. "Bude nutné sjednotit toto pojetí. Přijetím návrhu resortu školství byly porušeny principy reformy. Nemůžeme přece vedle krajských zastupitelstev a příslušných úřadů vytvářet jiné úřady, to bychom celý systém zdvojovali," varoval ministr vnitra Václav Grulich.
Záměr dále předpokládá, že všechny školy (vyjma vysokých) budou přeměny na právnickou osobu "škola". Ta se podle legislativců nejvíce podobá obecně pro-spěšné společnosti. S tím rozdílem, že školu bude řídit a spravovat nikoli správní rada, nýbrž ředitel.
Sjednocení právnické podoby škol je důležité pro přidělování dotací. Když bude jedna právní forma, bude taky týž způsob dotace. A kontroly," prohlásil Zeman.
Kromě těchto úprav počítá záměr zákona i se zásadní změnou způsobu vzdělávání na školách. Třeba systém vzdělávání by neměl být založen na soustavě škol, ale na vzdělávacích programech. To znamená, že nadále nebude problematické dítě žákem zvláštní školy, nýbrž "běžné" základní školy se speciálním vzdělávacím programem: po základní škole se tedy může vydat na střední.
Zemanův úřad také počítá, že by školám do budoucna svěřil mnohem širší pravomoci ve výuce. Školy by neměly mít podrobné osnovy, nýbrž jen rámcový vzdělávací program. Stát by tak garantoval, že všichni žáci získají klíčové znalosti a dovednosti. Ty se na středních školách ověří státní maturitou.
Po tom ostatně dlouho volají školští experti: "Je důležité odpoutat se od osnov, kde jsou přesně vyjmenována třeba jména obratlovců nebo vedlejší věty přívlastkové. To není nástroj, který by pomáhal škole dobře učit. Škola a potažmo učitel musí mít mnohem větší míru autonomie," uvedl například Ondřej Hausenblas ze Sdružení přátel angažovaného učení.
Eduard Zeman tvrdí, že připravený záměr otevírá školám možnost zkusit i alternativní způsoby výuky. "Umožňuje škole, aby například nahradila známkování slovním způsobem hodnocení," prohlásil Zeman.
2. září 1999 8:13
