Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spor o veto obcí u úložiště vyhořelého jaderného paliva rozdělil vládu

  12:33aktualizováno  15:00
Otázka, jak se má najít nové trvalé úložiště jaderného odpadu, rozděluje politiky. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD ministrům navrhl, aby na schválení lokality měly vliv vláda a Senát, ale ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO postrádá pro obce právo veta. Na tom se vláda neshodla.

Jaderná elektrárna Temelín (ilustrační foto) | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Vláda nakonec uložila ministrovi průmyslu, aby jeho úředníci předělali věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů. „Do 30. června 2018,“ řekl k tomu Mládek.

Neznamená to ale podle něj, že je téma odloženo zcela k ledu a čeká až na příští vládu. Práce na záměru, kdo a jak se do rozhodování o trvalém úložišti vysoce radioaktivních odpadů zapojí, budou dál probíhat.

Brabec řekl, že by trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva nemělo vzniknout bez souhlasu dotčené obce. „Když obce nebudou souhlasit, mohou si třeba udělat referendum, občané to odmítnou, ale stejně nakonec to může přehlasovat vláda,“ protestoval šéf resortu životního prostředí proti tomu, že obce neměly podle Mládkova návrhu mít možnost zvrátit záměr umístit k nim úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu.

„Určitě bude možné najít takovou kombinaci oblasti, kde to bude geologicky vhodné, a kde to ten region snese, nebo to bude akceptovat. Nedovedu si představit, že se tam budou lidé přivazovat a budou proti tomu brutálně protestovat,“ uvedl ministr životního prostředí.

Mládek v prosinci řekl, že stát chce nadále provádět průzkum ve všech sedmi lokalitách, které byly pro hlubinné úložiště předběžně vytipovány. Většina obcí, kterých se projekt týká, se stavbou úložiště dlouhodobě nesouhlasí. Ve všech sedmi lokalitách podalo 18 obcí a šest spolků žaloby proti stanoveným průzkumným územím.

Návrh ministra průmyslu spočíval v tom, že Správa úložišť radioaktivních odpadů bude mít povinnosti si ve chvíli, kdy se zúží počet uvažovaných lokalit pro úložiště na dvě, vyžádat stanovisko dotčených obcí se stavbou. Tato fáze by měla nastat v roce 2020. Konečné slovo má ale mít vláda.

V případě nesouhlasného stanoviska obcí by podle Mládkova návrhu kabinet nejprve potřeboval usnesení Senátu. Senátoři podle návrhu zohledňují zájmy regionu. „Není mi jasné, z jakých důvodů tam vstupuje Senát, pozice Senátu mi připadá zvláštní,“ odmítl to Brabec.

S rolí Senátu nesouhlasilo ani ministerstvo pro místní rozvoj. Výhrady k Mládkovu návrhu měly v připomínkovém řízení také ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, Hospodářská komora a Jihočeský kraj.

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku. O umístění úložiště by měla vláda rozhodnout do roku 2025. Provoz stálého úložiště vyhořelého jaderného paliva by měl začít po roce 2065.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.