Prezidentu Václavu Klausovi se nelíbí plán vlády, aby ministři, kteří jsou zároveň poslanci, přepustili dočasně svůj post ve Sněmovně náhradníkům, čímž by si "uvolnili ruce" pro práci ve vládě. Když ve vládě skončí, do Sněmovny by se opět vrátili.
Už koncem října Klaus napsal premiérovi Petru Nečasovi dopis, že s klouzavým mandátem nesouhlasí a své výhrady uplatnil i v připomínkovém řízení k návrhům změn Ústavy, které vláda zveřejnila i na svém portálu.
"Nelze než vyslovit zásadní nesouhlas," napsala prezidentská kalendář vládě. Navíc upozornila, že by se to nemohlo týkat již zvolených poslanců a současných ministrů, protože by to bylo retroaktivní opatření. Vláda navrhla klouzavý mandát ve dvou verzích - už pro současné poslance-ministry a pro příští volební období. Vláda se zatím přiklání k tomu, že by ministři mohli "vyklouznout" ze Sněmovny až v dalším volebním období.
Přímá volba hlavy státu je ve třech verzích. Čeká se zásadní jednání se sociálními demokraty
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil připravil pro vládu tři verze přímé volby hlavy státu. Podle první by bylo jedno kolo a vítěz by byl ten, kdo dostane nejvíc hlasů. Tuto verzi ale nechtějí ani vládní TOP 09, Věci veřejné, ani opoziční ČSSD.
Další dvě varianty jsou dvoukolové - podle vzoru senátních voleb, kdy postupují dva kandidáti, nebo podle takzvaného francouzského modelu - do případného druhého kola by šli všichni kandidáti, kteří v prvním kole získají alespoň 12,5 procenta hlasů (nebo minimálně dva, i kdyby to nesplnili). Ministru vnitra a předsedovi VV Radku Johnovi se jako nejrozumnější jeví dvoukolová volba se dvěma kandidáty.
V čem má vláda jasno, je to, že by kandidáta na prezidenta mohlo navrhnout 50 tisíc občanů, dvacet poslanců nebo deset senátorů. Kámen úrazu je ale v tom, že vláda nechce měnit pravomoci hlavy státu, ale opoziční ČSSD, bez jejíž pomoci se vláda neobejde, právě na tom trvá. A oranžoví ovládají Senát.
"Máme dvě podmínky. Aby byla volba dvoukolová a aby byly zpřesněny pravomoci prezidenta - například ohledně udělování milostí či kontrasignace při jmenování členů bankovní rady České národní banky," řekl iDNES.cz v této souvislosti již dříve lídr ČSSD Bohuslav Sobotka.
Změny Ústavy podle vlády1. Přímá volba prezidenta 2. Klouzavý mandát 3. Zvýšení pravomocí NKÚ |
Pokud by návrh vlády prošel, konala by se přímá volba hlavy státu ve lhůtě 60 dnů před tím, kdy skončí Klausův mandát, což je 7. března 2013.
Zvýšení pravomocí NKÚ se nelíbí krajům, které řídí opozice
Třetí ze změn Ústavy, kterou má vláda připravenou a chce ji prosadit v jednom balíku se zavedením klouzavého mandátu, je zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten by poté mohl dohlížet i na hospodaření obcí a krajů i právnických osob veřejnoprávní povahy (což je i Česká televize).
Proti zvýšení pravomocí NKÚ v připomínkovém řízení k navržené změně Ústavy protestovaly kraje, podle kterých by šlo o zásah do principu samostatné působnosti obcí a krajů. Velmi aktivní v připomínkách k vládnímu návrhu byl Jihočeský kraj vedený Jiřím Zimolou z ČSSD a Jihomoravský kraj v čele s Michalem Haškem také z ČSSD. Z toho je zjevné, že pro tuto změnu Ústavy bude vláda hledat podporu obtížně.
Kritická k této úpravě je opět i kancelář prezidenta. "Zcela dostatečná je dosavadní právní úprava, podle které dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí a krajů vykonává Ministerstvo vnitra, a jejich hospodaření za loňský rok přezkoumává Ministerstvo financí. Rozšíření kompetencí NKÚ rozhodně naléhavé není," napsali vládě Klausovi lidé.
Před Vánoci vláda ve Sněmovně neprosadila jinou změnu Ústavy, kterou chtěla prosadit podle koaliční smlouvy - omezení doživotní imunity poslanců a senátorů. Účast poslanců při hlasování byla tristní, zúčastnilo se ho jen 124 poslanců. Ke schválení jakékoli změny Ústavy je přitom třeba souhlasu alespoň 120 poslanců a třetiny senátorů, kteří se účastní projednávání.
