Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Výslužka se vrací. Vláda chce zmírnit pravidla pro zabijačky

  • 229
Vláda chce zmírnit pravidla pro zabijačky. Nově by si mohli výslužku odvézt i příbuzní chovatele či jeho sousedé. Dnes to zákon zakazuje. Člověku, který rozdá maso z domácí porážky, hrozí pokuta až deset tisíc korun.

Není to tak dávno, kdy Češi ohromili porotce uznávaného mezinárodního kuchařského klání pravou českou zabijačkou. Mezi nejlepšími kuchaři světa zvítězili v kategorii vepřové chody. Češi si zkrátka na domácí zabijačku potrpí.

Ministerstvo zemědělství odhaduje, že za jediný rok se porazí sto tisíc prasat mimo jatka. Z toho celou pětinu pak doma drobní chovatelé. Právě ti by měli nyní zpozornět. A s nimi i jejich příbuzní. Ministr zemědělství Marian Jurečka totiž předložil vládě novelu veterinárního zákona, která zmírní pravidla pro výslužku ze zabijačky.

Dnes například nesmí člověk, který si vykrmoval prase, darovat jelítka, jitrnice či maso ze své domácí porážky příbuzným a kamarádům. Zákon mu to neumožňuje, a dokonce by za to mohl dostat pokutu až 10 tisíc korun.

„Veškeré maso a orgány musí být spotřebovány jen v domácnosti chovatele. Čili výslužku, třeba oblíbené jitrnice, musí sníst jen lidé, kteří žijí v té společné domácnosti,“ vysvětluje Tamara Latini ze Státní veterinární správy (SVS).

Jitrnice pro všechny blízké

Pokud zákon projde, od 1. ledna 2017 se rozšíří okruh lidí, kteří si výslužku odnesou, o „osoby blízké“ - tedy o nejbližší rodinné příslušníky, jako jsou rodiče, prarodiče, sourozenci či potomci, ale i o partnery či osoby takzvaně sešvagřené nebo ty, které spolu trvale žijí, a také o blízké kamarády či sousedy.

„Narovnali jsme tak stav, který v praxi existuje. Blízké osoby si obvykle odnášejí ze zabijačky výslužku. Dosavadní zákon to oficiálně neumožňoval. To ale bylo zbytečně přísné, proto jsme ho upravili tak, aby odpovídal zvyklostem venkova, které nikomu neubližují a patří k naší tradici,“ říká ministr.

Když máte sousedy závistivé blbce, zabijačka se prodraží, říká řezník

Že by se na venkov vrátila tradiční veřejná vesnická zabijačka, v plánu není. I v budoucnu bude platit pravidlo, že prase musí být nejprve poraženo na jatkách a až pak může být zpracováno na veřejnosti. Novela počítá i s uvolněním dosud o mnoho přísnějších pravidel u skotu. Mimochodem v loňském roce bylo v Česku mimo jatka poraženo bezmála dva a půl tisíce krav, telat či býků.

Nyní platí, že chovatel musí o porážku úřady požádat, čekat na povolení a pak sedm dní před akcí ji ještě ohlásit. Nově by ji mohl pouze ohlásit tři dny předem.

Na rozdíl od prasat, ovcí či koz však i nadále bude platit, že hovězí maso bude moci spotřebovat jen domácnost chovatele.

Na druhou stranu se zvýší povolený věk skotu pro domácí porážky. Ze 24 na 72 měsíců. Možnost doma porážet maximálně dvouletý skot byla zavedena kvůli povinnosti vyšetřovat starší zvířata na BSE, takzvanou nemoc šílených krav.

Tato choroba se u nás ale neobjevila již dlouho, proto Evropská komise zařadila Česko mezi země, které mohou zavést mírnější pravidla.

„Ale bude tu jeden nový předpis, na který si musí dát drobní chovatelé skotu pozor. Zatímco dvouletých a mladších zvířat budou moci porazit, kolik chtějí, na ty starší je kvóta tři kusy za rok,“ doplňuje Lenka Sedláčková z Odboru veterinární hygieny SVS.

Nelegální zabijačky

Čeští drobní chovatelé a hospodáři nejčastěji chybují v tom, že porážku Krajské veterinární správě vůbec nenahlásí nebo to udělají pozdě. Druhé nejčastější pochybení se týká toho, jak naloží s takzvanými vedlejšími živočišnými produkty. Například u krav starších než jeden rok musí lebka, oči či mícha skončit bezpodmínečně v kafilerii.

Třetí nejčastější závadou, kterou inspektoři objeví, jsou domácí porážky bez povolení.

„Máme zpracovanou statistiku jen za část loňského roku, kdy jsme provedli 279 kontrol u porážek skotu a objevili jsme 79 závad. Většinou administrativního rázu,“ dodává Tamara Latini.

Ovšem odhalit nelegální zabijačku není lehké. Úředníci se o ní zpravidla dozvědí až po udání souseda.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video