Provozovatelem letecké záchranné služby v kraji, která má nyní středisko v Jihlavě, by se mělo stát od roku 2002 vojsko v Havlíčkově Brodě. Rozhodla o tom v roce 1999 vláda.
Představitelé kraje, záchranáři, i samotná armáda však se stěhováním letecké záchranky nesouhlasí. Přemístění by totiž například znamenalo nutné přeškolení vojenských lékařů. Zároveň by přišly vniveč nové heliporty v kraji a okolí, na kterých by díky svým parametrům a vyšší hmotnosti vojenské helikoptéry W3A-Sokol nemohly přistávat.
"Provoz by nepochybně byl i ekonomicky náročnější, protože Jihlava je přirozeným centrem kraje. Přemístěním helikoptéry do Havlíčkova Brodu by se proto navýšil i počet letových hodin," řekl předseda bezpečnostní komise rady kraje Pavel Maslák.
Krajská reprezentace lobbuje u poslanců a senátorů za prosazení revokace vládního usnesení o provozovatelích leteckých záchranných službách. Kraj chce, aby v případě Jihlavy stát ponechal provozování záchranky tak, jako dosud, na soukromé společnosti.
Ta nyní využívá především loni dokončený vybudovaný krytý heliport v Jihlavě. "Vzniklo zde jedno z nejmodernějších pracovišť tohoto typu v Evropě podle norem Evropské unie. Komisař Rady Evropy jím byl nadšen a my přitom teď bojujeme o to, abychom odtud vůbec mohli létat. To je postavené na hlavu," řekl ředitel jihlavské územní záchranné služby Jan Sedlák.
Garance provozování leteckých záchranných služeb je úkolem ministerstva zdravotnictví. To bude muset jejich provoz zajistit i po letošním 31. prosinci, kdy vyprší smlouvy s jejich soukromých provozovateli. "Výsledek dalšího postupu je předčasné předjímat, ale pro zajištění této služby by bylo třeba, aby byly smlouvy s novými provozovateli uzavřeny co nejdříve - bez ohledu na to, zda to budou provozovatelé státní, či nestátní," řekl náčelník oddělení zdravotní péče Generálního štábu armády plukovník Dušan Šimůnek.
Pro nyní používaný typ helikoptér byl vybudován heliport na střeše nemocnice v Havlíčkově Brodě, podobný heliport v Jindřichově Hradci, další se dokončuje v Třebíči a v Novém Městě na Moravě. "Jenom vybudování naší jihlavské základny stálo osmdesát milionů korun. To jsou šílené částky, které by nelogickým přemístěním do Havlíčkova Brodu přišly úplně nazmar," řekl Sedlák. Soukromé společnosti jsou podle něj schopny provoz záchranných helikoptér zajišťovat podstatně levněji, než by to dokázala armáda.
Dalším argumentem odpůrců přemístění leteckých záchranářů do Havlíčkova Brodu je nutnost, aby tuto službu zajišťovali odborně proškolení lékaři, zabývající se úrazovou medicínou. "V tom by nám armáda stěží mohla konkurovat," řekl Sedlák.
Pro havlíčkobrodskou nemocnici by přemístění leteckých záchranářů - a tím i vyšší počet případů - nesnáze neznamenalo. "Jsme na to kompletně připraveni. Bez navýšení personálu budeme schopni zajistit odbornou traumatologickou péči - už jsme si to i modelově zkoušeli a nebyl by to pro nás problém," řekl ředitel nemocnice Karel Přibyl.
Druhým regionem, kde by měla podle rozhodnutí vlády úkoly letecké záchranné služby zajišťovat od příštího roku armáda, je Olomoucko. Toto rozhodnutí už loni na podzim někteří poslanci zpochybnili. Proto tehdy vedení armády výstavbu armádních středisek Letecké záchranné služby prozatím pozastavilo.
