Vláda chce proti teroru nasadit tisíce vojáků

  • 27
Česko se chce účinně bránit terorismu. Politici nyní přišli s dvěma konkrétními návrhy, jak čelit tragédiím, jako je ta, která postihla ruský Beslan. První "protiteroristický" záměr chtějí už ve středu prosadit ve vládě ministři obrany Karel Kühnl a vnitra František Bublan.

Třetina armády, tedy deset tisíc vojáků, bude nově připravena pomoci policii v krizových situacích.

Navrhují šest scénářů, kdy bude možné povolat vojáky - včetně stovek obojživelných vozidel, jeřábů či mobilních chemických laboratoří.

Bublan tvrdí, že země se nemůže tvářit, že se jí terorismus netýká. "Může tu vzniknout cokoli. Třeba nějaká drobnost, nějaký konflikt s muslimskou komunitou a už v tom budeme taky a potom se můžeme také obávat nějakých odvetných kroků," říká ministr vnitra.

Nový úřad pro katastrofy
S druhým nápadem přicházejí někteří vládní poslanci. Chtějí, aby vznikl zvláštní "úřad pro mimořádné situace", jakási obdoba ministerstva se stejným názvem v Rusku.

"Jak je terorismus aktuální, je vidět třeba v Rusku," říká poslanec za ČSSD Radim Turek. "Potřebujeme lidi, kteří budou umět vyhodnotit okamžitě informace od zpravodajců, záchranářů a psychologů." Nový úřad by koordinoval zásah a pomoc nejen při teroristických útocích, ale také během povodní nebo ekologických havárií.

BIS: Jsme ve střehu
Jak se dnes vlastně Česko brání terorismu? V první linii jsou zpravodajské služby, jejichž úkolem je nejlépe už dopředu odhalit chystaný útok, a tak mu zabránit. "Jsme dlouhodobě ve střehu. Naše služba pracuje tak, jako kdyby k tomu útoku u nás mělo dojít už zítra," tvrdí mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert.

Beslanský masakr však ostražitost kontrarozvědky nezměnil - už delší dobu totiž funguje na nejvyšším stupni pohotovosti. "Čili velice dokonale funguje mezinárodní spolupráce, dostáváme informace, které analyzujeme, dělají se modely, prognózy, věnuje se pozornost i věcem, které třeba spolu zdánlivě na první pohled nesouvisejí," vysvětluje Šubert.

URNA má sto mužů
Pokud by zpravodajské služby selhaly a teroristé v Česku zaútočili, přijde na řadu speciální policejní Útvar rychlého nasazení. Takzvaná URNA, jediná tuzemská jednotka vycvičená na boj proti teroristům, má zhruba stovku mužů. "Ostatní evropské státy mají tyto jednotky zhruba stejně početné," tvrdí šéf útvaru Libor Lochman.

Při podobně velkém zásahu, jakým byl Beslan, by URNA musela povolat na pomoc policisty zásahových jednotek z jednotlivých krajů těch je dohromady zhruba 320.

Vyjednávat, pak zasáhnout
Protiteroristické komando dokola nacvičuje záchranu rukojmích. "Ať už z budov, vlaků, automobilů, autobusů i letadel. Kdyby se něco podobného u nás stalo, Česká republika má vycvičenou speciální jednotku," ujišťuje Lochman.

Jeho muži sice naštěstí proti teroristům zasahovat ještě nemuseli, ale každý jejich útok v zahraničí rozebírají. Z Ruska však mají nejméně informací. "Máme v týmu vyškolené vyjednavače. Co se týče taktiky, vždycky tvrdíme: nejprve vyjednávání, až když není zbytí, pak zásah," říká šéf útvaru.

Cílem teroristických útoků se může stát také Česko

Česká republika podle všeho patří mezi cíle teroristických útoků. Potvrzuje to vyšetřování střelby na auto českého velvyslance v Iráku Martina Klepetka, jehož opancéřovaný vůz napadli minulý týden v centru Bagdádu neznámí útočníci.

Klepetko ve voze nebyl a jeho ochranka vyvázla z útoku bez zranění. Zpravodajské služby však dospěly k závěru, že šlo o cílenou akci a útok na Českou republiku. "Je řada indicií, které naznačují, že šlo o útok na Českou republiku. Ale zatím to nelze říct jednoznačně. Jsou to indicie," řekl mluvčí tajné služby BIS Jan Šubert.

Ministr vnitra František Bublan uvedl, že v souvislosti s teroristickou akcí v Rusku zatím zemi bezprostřední riziko nehrozí. "Nemůžeme ale říkat, že ty konflikty jdou mimo nás. Už tím, že poskytneme pomoc postiženým rodinám, se stavíme na nějakou stranu konfliktu," řekl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video