Diamo zahájilo závěrečnou fázi očisty území zamořeného chemickou těžbou uranu ve Stráži pod Ralskem v listopadu 2010.

Diamo zahájilo závěrečnou fázi očisty území zamořeného chemickou těžbou uranu ve Stráži pod Ralskem v listopadu 2010. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Podještědí chce zabránit těžbě uranu. Bojí se o přírodu i návratu Rusů

  • 31
Obyvatele Podještědí pobouřil plán vlády na obnovení těžby uranu v okolí Stráže pod Ralskem. Obávají se, že by zničila krajinu a ohrozila spodní vody. Tamní starostové chtějí návratu chemické těžby zabránit.

"Plány na obnovení těžby jsou velmi nebezpečné. Jen průzkum, který se připravuje, může zásadně změnit charakter této lokality," řekl místostarosta Českého Dubu Martin Bobek. Připomněl, že když se v 70. letech dělaly v Podještědí kvůli uranu průzkumné vrty, klesla v některých místech hladina spodní vody až o 25 metrů.

Obnovení těžby zvažuje několik týdnů starý vládní dokument s názvem Surovinová politika České republiky. Má za to, že je uran velmi perspektivní surovinou. "Je zřejmé, že největší množství zásob se nachází na ložiskách Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem, Osečná Kotel a Břevniště pod Ralskem," píše se v dokumentu vlády.

Představitelé samospráv i odpůrci těžby nyní chtějí iniciovat zákon, podle kterého by nebylo možné chemickou těžbu do okolí Stráže pod Ralskem vrátit.

"Uděláme všechno, aby se sem těžba uranu nikdy nevrátila. Byla by to katastrofa. Nicméně, mnoho lidí by chtělo, aby se sem těžba vrátila. Tenkrát se měli dobře, vydělávali velké peníze, ale já jim říkám, že už by nic nebylo jako dřív. Ani ta nadstandardní zdravotní péče," říká Ivana Jablonovská z Břevniště, kde se znovu o těžbě uvažuje.

Starostům a odpůrcům těžby vadí, že vláda dokument schválila, aniž by s obyvateli a představiteli dotčených obcí mluvila. "Ministr průmyslu i premiér jsou ve svých funkcích proto, aby zastupovali občany, a ne prosazovali něčí ekonomické zájmy," zlobí se místostarosta Bobek.

Mohli by se vrátit Rusové, říká šéf sdružení

Při chemické těžbě se do podzemí pumpuje kyselina a později se z roztoku louhuje uran. Tento způsob těžby se začal v okolí Stráže pod Ralskem používat na konci šedesátých let minulého století a skončil v roce 1996. Od té doby stát likviduje ekologickou zátěž, která po chemické těžbě zůstala.

Dodnes je v podzemí jezero kyseliny velké jako Slapská přehrada. Sanace prostoru o rozloze 27 kilometrů čtverečních stála miliardy a pokračovat se v ní má dalších třicet let. Podle odhadů přesáhne konečný účet 31 miliard korun.

"Kolem těžby uranu panují dvě mystifikace. Jedna je, že další těžba sníží cenu elektrické energie. To by ale u nás nesměl být jen jeden dodavatel a nesmělo by existovat tržní hospodářství. Druhou šířil bývalý ministr průmyslu Říman, jenž tvrdil, že máme v podzemí uran za 500 miliard korun. Zapomněl dodat, že by se do toho stovky miliard musely investovat," uvedl místostarosta Bobek.

Místní vnímají možnost návratu těžby citlivě i proto, že v tomto regionu žilo v letech 1968 až 1990 deset tisíc sovětských vojáků a všechen vytěžený uran se odvážel do tehdejšího Sovětského svazu.

"Pro nás by byla úplná katastrofa, kdyby dostavbu Temelína dostali Rusové. Mohli by se nám sem po dvaadvaceti letech vrátit a začít plundrovat krajinu jako předtím," poznamenal předseda občanského sdružení Naše Podještědí Josef Jadrný.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video