Gripeny má do Pobaltí doprovodit zhruba stočlenný letecký a pozemní personál. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (řekla, že náklady na misi dosáhnou zhruba půl miliardy korun, které zaplatí armáda ze svého rozpočtu. "Švédsko by mělo českému kontingentu poskytnout logistickou podporu," dodala.
Působení tří stíhaček v Pobaltí, které je plánováno od května do července 2009, nijak neohrozí podle Parkanové ochranu vzdušného prostoru České republiky. "Piloti a další personál mohou během mise získat cenné zkušenosti," soudí ministryně.
K závazku NATO chránit některé členské státy aliance se přihlásila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v roce 2004. Parkanová poznamenala, že i když se nyní její resort i celá vláda snaží šetřit, rozhodla se přesto tento morální slib splnit.
Výpomoc českého letectva pobaltským státům by měla být součástí návrhu na působení české armády v zahraničí v roce 2009, který ministerstvo obrany předloží vládě i parlamentu v polovině příštího roku.
Česko není jediným státem NATO, který se ochraně vzdušného prostoru Pobaltí podílí. Vzdušný prostor Estonska, Litvy a Lotyšska totiž od jejich přijetí do NATO v roce 2004 střežily letouny ostatních spojeneckých zemí, protože žádný z pobaltských států nedisponuje moderním letectvem. V Pobaltí tak již mimo jiné létaly stroje z Belgie, Dánska, Británie, Německa nebo Spojených států.
NATO by se na ochraně Pobaltí mělo podílet delší dobu. Estonsko, Litva a Lotyšsko totiž v dubnu požádaly Severoatlantickou alianci, aby zajišťovala ochranu jejich vzdušného prostoru až do roku 2018.
