Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vizionář, který rozsvítil české ulice

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Kdykoli cvakneme vypínačem, měli bychom Františku Křižíkovi věnovat vzpomínku. Jeho vynálezy se sice dávno usadily v muzeích, ale titul českého Edisona a průkopníka elektrifikace našich krajů mu čas nevymazal.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

František Křižík | foto: archiv DP Pavel Fojtík

Bylo mu dvanáct, když s ním maminka vyrazila z jeho rodné Plánice přes Plzeň a Beroun do Prahy, aby mohl studovat. Šli pěšky tři dny. Takřka symbolické putování v životě muže, který se sám zasloužil o modernizaci železnice, ještě před koncem 19. století rozjel první pražskou elektrickou tramvaj a postavil elektromobil, s nímž vyjel Nerudovou ulicí ke svatovítské katedrále.

Jako slunce

Narodil se ve stejném roce jako Edison a stejně tak v chudobě - táta byl švec, maminka posluhovala. Těžko tedy říct, s jakým největším výkřikem průmyslové revoluce se jako kluk setkal.

Správná rozhodnutí slavných Čechů

František Křižík 1847-1941 Jan Neruda o něm kdysi řekl: "Nebyl obchodníkem a byl příliš skromný. Jedním slovem - byl Čech."

Když ukončil pražskou reálku, postoupil na techniku, kde se sice sblížil s fyzikou, ale elektrotechnika byla na škole pořád ještě popelkou. Ten zásadní moment přišel v jeho jedenadvaceti letech, kdy se dostal k opravám železničních telegrafů. Díky tomu získal zaměstnání u plzeňské železnice a tam taky uvedl svůj první vynález: zdokonalené návěstidlo proti srážkám vlaků.

Za vydělané peníze se v roce 1878 vydal do Paříže na světovou výstavu a oslněn elektrickými obloukovými lampami, kterými tamní ulice rozsvítil ruský vynálezce Jabločkov, se vrátil domů rozhodnutý dotáhnout jeho nápad k dokonalosti. Dva roky nato podal žádost o patentování takzvané diferenciální regulace, která jeho obloukovkám zaručovala lepší výkonnost, než jakou se mohly chlubit ty Jabločkovovy.

V srpnu 1881 Křižík lampu představil v plzeňském divadle, kde zářila jako slunce, a ve stejném roce za ni dostal na elektrotechnické výstavě v Paříži zlatou medaili. Mimochodem, ocenění si odnesl i Edison za žárovku, jenže Křižíkova obloukovka poháněná dynamem tehdy vítězila jasnějším světlem. Kdo mohl tušit, že s Edisonovou žárovkou nakonec v dalším rozvoji elektrifikace prohraje.

Počátkem 80. let však ještě jeho obloukovka zažívala velké chvíle a s ní i Křižík, který dostával zakázku za zakázkou: plzeňský Měšťanský pivovar, důl v Nýřanech, ulice Jindřichova Hradce a Písku, v Praze obchody a Staroměstské náměstí a také slavná fontána, gejzír vody, světel a barev, kterým v roce 1891 oslnil jubilejní výstavu v Praze.

František Křižík v roce 1899 prováděl také první zkoušky s akumulátorovým

František Křižík v roce 1899 prováděl také první zkoušky s akumulátorovým tramvajovým vozem na železniční trati Nusle – Modřany – Zbraslav – Měchenice. Podvozek vozu byl částečně upraven. Křižík na fotografii stojí vepředu pátý zprava se svým typickým doutníkem.

V roce 1896 začal elektrickou tramvají dobývat Prahu a po ní Plzeň, v roce 1903 spojil elektrickým vlakem Bechyni s Táborem. Stačil vybavit na 130 elektráren, ale nakonec se nad jeho kariérou začalo stmívat. Vsadil na stejnosměrný proud a v jedné z rozhodujících chvil, kdy šlo o zakázku na elektrárnu v pražských Holešovicích, prohrál s Emilem Kolbenem, zastáncem perspektivnějšího střídavého proudu. Vršící se podnikatelské neúspěchy a finanční propady ho nakonec donutily postoupit svoji firmu bankám a stáhnout se do ústraní.

Přesto se do konce života těšil úctě. Na Štědrý večer 1937 byl spolu s Karlem Čapkem, orientalistou Vincencem Lesným a přírodovědcem Otakarem Matouškem pozván k rozhlasovému mikrofonu, aby přednesl vánoční poselství.

Tehdy řekl: "Za devadesát let svého života jsem poznal obrovský rozvoj dnešní vědy. Stál jsem u jeho počátků a pamatuji živě ještě počátky Edisonovy. Opravňuje mne to, abych věřil v další budoucnost lidstva."

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.