Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vize kandidátů na šéfa ČT: Vrátíme politickou satiru, odlehčíme dokument

  9:41aktualizováno  9:41
Pětice finalistů klání o post generálního ředitele České televize má smělé plány. Jan Svoboda slibuje zpravodajství, které bude sledovat každá druhá česká rodina. Petr Dvořák chce za 150 milionů korun rozjet už příští rok nový program ČT3. Hynek Chudárek zase nevylučuje, že se zbaví části areálu Kavčích hor.

Finalisté. Zleva Hynek Chudárek, Radomír Šimek, Petr Dvořák, Jan Svoboda, Roman Bradáč | foto: Koláž - iDNES.cz

Podmínkou, aby se uchazeči vůbec probili do finále, bylo odevzdání motivačního dopisu a koncepce dalšího rozvoje České televize. Oba dokumenty Rada ČT na základě souhlasu kandidátů zveřejnila před několika týdny na webu.

Prezident česko-německé komory Radomír Šimek láká radní na zavedení systému obdobného ve velkých firmách, bývalý šéf TV Óčko Hynek Chudárek kriticky varuje před devastací úrovně kvality programů, marketingový manažer Jan Svoboda slibuje vyšší sledovanost a tvrdší postup proti neplatičům poplatků, výkonný ředitel ČT24 Roman Bradáč sází na 17leté zkušenosti z ČT a exředitel Novy Petr Dvořák vábí hlasy radních i příběhem z dětství, kdy ho k filmům přivedla jeho babička, uvaděčka v českobudějovickém kině.

Kdo bojuje o křeslo ředitele ČT

Roman Bradáč, 44 let
výkonný ředitel ČT24, pro Českou televizi pracuje od roku 1994, nejprve byl redaktorem zahraničního oddělení, pak toto oddělení vedl, pět let působil jako zpravodaj v USA a po svém návratu mimo jiné vedl kancelář generálního ředitele

Petr Dvořák, 47 let
v roce 1989 založil marketingovou agenturu B.I.G., v roce 1999 začal spolupracovat s finanční skupinou PPF, od roku 2003 do roku 2010 byl generálním ředitelem TV Nova

Hynek Chudárek, 50 let
od roku 1990 vedl společnost, která vyráběla CD a DVD nosiče, v roce 2002 se stal jedním z akcionářů a členů televize Óčko, od roku 2005 do roku 2011 byl jejím výkonným ředitelem. O post šéfa ČT už usilovat před dvěma lety, kdy postoupil do finále

Jan Svoboda, 32 let
vlastní konzultační společnost, podniká v oboru médií a marketingu, v roce 1998 založil marketingovou agenturu 3F Creative, v roce 2002 se stal ředitelem pro obchodní rozvoj a marketing ve firmě S&;T, od roku 2005 byl marketingovým ředitelem TV Prima, v roce 2007 vedl marketing pražskému dopravnímu podniku

Radomír Šimek, 53 let
prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory, předseda dozorčí rady Eltodo dopravní systémy, v roce 1984 emigroval do SRN, o rok později začal v této zemi pracovat pro koncern Siemens, po roce 1989 budoval pobočku této firmy v Československu a více než 10 let byl jejím finančně-ekonomickým ředitelem

Pětici finalistů rada vybrala ve středu, své vize budou muset 21. září před radními obhájit. Ti poté tajným hlasováním vyberou absolutního vítěze, který nahradí v křesle generálního ředitele Jiřího Janečka.

iDNES.cz přináší přehled sestavený z koncepcí kandidátů, kteří se probojovali do finále.

Vize

Ačkoliv proti sobě stojí pětice soupeřů, jejich vize jsou v některých rysech hodně podobné. Všichni například kladou důraz na to, aby ČT tvořila i nadále nástavbu komerčním stanicím. Až na Jana Svobodu proto víceméně nemají velké plány na zvýšení sledovanosti.

Roman Bradáč vidí budoucnost především ve větší profilaci televizních kanálů. ČT 1 má být garantem původní dramatické tvorby, ČT 2 se bude věnovat dokumentům, vědě a výrazným filmovým dílům, ČT24 zůstane zpravodajskou stanicí a ČT4 by Bradáč rád posunul od velkých sportovních kláni k "menšinovým národním sportům".

Petr Dvořák svou vizi shrnul pod zkratku KROK, protože ČT podle něj potřebuje kvalitu, respekt, odvahu a kreativitu. Televize by podle něj měla podporovat výstavbu studia v Brně nebo rekonstrukci budovy zpravodajství na pražských Kavčích horách.

Hynek Chudárek radním slibuje, že už má připravený špičkový manažerský tým a do původní tvorby chce k současným dvěma miliardám přilít další čtvrtinu této částky navíc. I on podporuje stavbu brněnského televizního studia, ale narozdíl od Dvořáka nevidí důvod k zásadní rekonstrukci v areálu Kavčích hor.

Jan Svoboda ČT1 slibuje zpět 20procentní sledovanost. Ta přitom na začátku září spadla až k 15 procentům. K obrazovkám chce přilákat více diváků pod 50 let. Jako další metu si vytyčil, že zpravodajství ČT osloví v Česku každou druhou domácnost. On-line zpravodajství ČT24 by pak mělo lépe konkurovat zavedeným zpravodajským serverům.

Radomír Šimek vidí v ČT firmu, jak píše v motivačním dopise. Pozici generálního ředitele pak přirovnává k trenérovi národního týmu. "Je pouze jeden, je to jakýsi výběr z výběru, pracuje s velkou rozmanitostí (klubových) hráčů," píše. I Šimek podporuje výstavbu televizního studia v Brně. Důraz pak klade především na spolupráci s Německem, Slovenskem, Polskem a Rakouskem nebo posílení regionů ve zpravodajství.

Koncesionářské poplatky

Vlastnictví televizoru dnes každou domácnosti přijde na 135 korun měsíčně. V anketě iDNES.cz se pětice kandidátů vyjadřovala ke zdražení velmi opatrně, případně ho smetla ze stolu.

Nejrazantněji z pětice finalistů přistupuje k poplatkům Svoboda, který na nich chce vybrat více peněz. Kromě valorizace o výši inflace by také rád zvýšil počet registrovaných televizí. Jednak tím, že bude "černé" diváky lákat na moderní způsoby placení, ale také tím, že použije nové metody, jak takové hříšníky odhalit. Svoboda by k tomu rád využil srovnání různých databází. Například těch od energetiků. Dluhy by se od poplatníků navíc měly vymáhat co nejdříve.

Podle projektu Romana Bradáče současná výše poplatku za několik let ČT nebude stačit. "Financování čtyř kanálů je při stejné nominální výši poplatku dlouhodobě neudržitelné. Po roce 2015 bude nutné situaci řešit," píše Bradáč. O samotném zvyšování v projektu nehovoří, nabízí řešení v podobě efektivnějšího výběru poplatků.

Dvořák nepřímo přiznává, že po dobu šesti let by koncesionářské poplatky nemusel zvyšovat za předpokladu, že by ČT stát umožnil odečet DPH. ČT si totiž  na rozdíl od firem při nákupu vybavení a služeb může nyní odečíst jen DPH z takových aktivit, které jsou komerční. A těch u veřejnoprávního média příliš není.

Chudárek nechce poplatky zvyšovat a iniciovat nebude navyšování ani jiných dotací. Kromě peněz na digitalizaci archivu, na které by podle něj měl přispět stát.

Nové televizní kanály

V tuto chvíli má ČT čtyři kanály. S rozšiřováním jejich počtu operuje ve vizích jen Dvořák. Podle něj se po volbě ředitele otvírá možnost přidat o jeden program navíc s názvem ČT3. Ve své vizi divákům směle slibuje, že jej dokáže rozjet do konce příštího roku. Zaměřit by ho chtěl na dětské a vzdělávací programy. Jeho spuštění by vyšlo na 35 až 45 milionů, roční provozní náklady na dalších 120 milionů. "Financovat by se měl z dosažených úspor," píše Dvořák.

Změny v tvorbě

Vize finalistů

Přečtěte si celé znění manažerských projektů:

Roman Bradáč
Petr Dvořák
Hynek Chudárek
Jan Svoboda
Radomír Šimek

Slibuje je každý z kandidátů. Roman Bradáč si vytkl cíl odvysílat ročně 20 premiér původní dramatické tvorby pro děti i dospělé, ve zpravodajství chce akcentovat vlastní zahraniční zpravodajství a rozvoj regionů. Dvořák by chtěl vrátit lesk Událostem a více je oddělit od ČT24. Chudárkovi na obrazovkách chybí kvalitní politická satira a Svoboda by se nebál zavést takzvaný docu-soap. Tedy žánr, který využívá postupů dokumentárního filmu a zároveň také vztahových seriálů. Svoboda se navíc nebrání, aby si ČT více vydělávala například takzvaným product placementem, tedy tím, že konkrétní značky výrobků se stanou přímými aktéry filmu. Reklama zahrnutá přímo do filmu byla přitom do prosince 2009, kdy ji povolila EU, považována za skrytou.

Úspory

Asi nejsmělejší plány v úsporách navrhuje Dvořák. Ten v koncepci naznačuje, že chce politiky přesvědčit o možnosti odpočtu DPH. Tedy, že by stát vracel DPH televizi zpět. Podle Dvořáka by za takových podmínek ČT mohla "výrazně rozšířit spolupráci s externími produkcemi a po celou dobu funkčního období nového generálního ředitele by nemusela prosazovat navýšení koncesionářských poplatků". Ve své vizi také plánuje finanční audit a úspory ve výši celkem až 16 procent. Další peníze by chtěl uspořit pětiprocentním snížením nákladů na vlastní tvorbu. Chudárek chce zrušit ztrátové projekty, provést revizi externích smluv a zvážit, zda by se ČT neměla zbavit některých prostor na Kavčích horách. "Budu zvažovat potřebnost a využití stávajících prostorů," píše. Šimek by situaci vylepšil penězi z evropských fondů.

Personální změny

ČT nyní zaměstnává 2 825 lidí, průměrná měsíční mzda je 36 403 korun. Pokud by ji nově vedl Roman Bradáč, sáhl by do manažerských struktur, ale snížil by i počet kmenových zaměstnanců. Bradáč navrhuje snížit počet nejvyšších manažerů na sedm. Nyní jich přímo pod generálního ředitele spadá devět. Televize by přehodnotila spolupráci s externisty. Podobně, ale obecněji hovoří i Dvořák. Ten je benevolentnější o jednoho ředitele - v první linii managementu bych si jich ponechal osm. I on chce přehodnotit práci s externisty a a propouštět. Zároveň by rád vytvořil pozici programového ředitele, který bude současně i šéfem ČT1.

Chudárek slibuje ve svých materiálech televizi "výraznou zeštíhlující kúru". Z téměř tří tisíc lidí by během několika let muselo odejít na 500. V čele televize by bylo devět lidí a nikdo by v televizi neměl mít doživotně zajištěnou pozici. "Svá místa si musí jednotlivci průběžně obhajovat," píše Chudárek s tím, že rozhodující musí být kvalita práce. Šimek pouze obecně hovoří o "případné úpravě stavu zaměstnanců".

Změny v komunikaci

Až na Šimka se všichni kandidáti v anketě iDNES.cz vymezovali oproti někdejšímu řediteli Jiřímu Janečkovi především stylem komunikace. Nový ředitel by proto měl přijít se změnou. Roman Bradáč by pro vyšší a střední management zavedl dvakrát ročně povinné pracovní setkání. Dvořák chce pořádat pravidelná dostaveníčka s renomovanými tvůrci televizní a filmové tvorby a změnit grafickou tvář ČT.

Chudárek by rád vytvořil poradní skupinu ředitele pro programovou strategii. "Bude tvořena ze zástupců jednotlivých uměleckých svazů, tvůrců a nezávislých odborníků," píše. Nadto by pořádal také odborné semináře a konference o programových schématech. Svoboda představil vizi vábení mladých umělců, ČT by podle ní měla vytvořit ve spolupráci s vysokými školami kreativní platformu, která by dala studentům prostor a pomohla by ČT najít originální náměty. Zlepšit řízení televize by pak chtěl mezinárodním poradním sborem expertů. V něm by zasedali "profesionálové z řad zahraničních veřejnoprávních televizí, akademici, mediální experti". Šimek by rád televizi otevřel studentům filmových škol a radě pravidelně servíroval audity učetnictví, daní i hospodaření.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ukázka z pořadu Rozstřel - Ivan Bartoš
Soud smetl ze stolu žalobu Pirátů kvůli Duelu Babiše a Zaorálka

Městský soud v Praze ve čtvrtek zamítl žalobu Pirátů na odvysílání předvolebního Duelu lídrů ČSSD a ANO. Zamítl i návrh na vydání předběžného opatření, tedy...  celý článek

Nejhůře v testu dopadl taxikář společnosti Fix taxi. Cizincům za cestu z...
TEST: Taxikáři cizince okradli a riskovali, nejlépe si vedl řidič Uberu

Je rozdíl v tom, když pražské přepravní služby, jako jsou taxi dispečinky nebo aplikace Uber či Liftago, využije Čech, a když cizinec? Test iDNES.cz ukázal, že...  celý článek

Martin Janeček, ředitel Generálního finančního ředitelství
Benefity resortu financí: Janeček platí za byt v centru Prahy 1 500 korun

Šéf Finanční správy Martin Janeček má v centru Prahy k dispozici služební garsonku za zhruba 1 500 korun měsíčně včetně poplatků, zjistil Český rozhlas -...  celý článek

Jobs Contact
Obchodník JUNIOR (20.000 - 25.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj
nabízený plat: 20 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.