Berme to jako samozřejmost, protože ve skutečnosti z americké strany žádný důvod víza udržovat již léta neexistoval. Česko je také od Američanů nevyžadovalo a v těchto věcech má panovat reciprocita. Ani k supervelmoci bychom se neměli chovat jako vystrašený ratlíček stojící před rozzuřenou dogou.
Navíc do Spojených států nejezdí tolik našinců, abychom se měli vízy (i pokud by zůstala) příliš vzrušovat. Jen v tom panovala zjevná nespravedlnost – proč neměly víza některé jiné země Evropy a my ano, a to téměř 19 let po změně režimu? Nemělo to logiku. Žádný argument, který Američané vznesli, neobstál.
Z České republiky se nešířilo a nešíří prakticky žádné bezpečnostní riziko a ani to, že někteří Češi pracují v USA ilegálně, nebylo dostatečným odůvodněním vízových restrikcí.
Jistě, zrušení víz ulehčí mnoha lidem cestování, studium a uvolní se více podmínky pro byznys. Ale nic zvláštního se kvůli tomu ve vztazích s Amerikou neodehraje. A pokud odehraje, tak se to jistě netýká vízové povinnosti či nepovinnosti.
Takže díky, strýčku Same, ale na řadu přicházejí daleko, daleko důležitější otázky. Jednou z nich je, jak dokáže Evropa (včetně nás) koordinovat společně s Amerikou boj proti finanční krizi. Češi by si také měli rozmyslet, zda jsou Spojené státy pro ně pořád největším garantem bezpečnosti jako vůdčí země NATO.
To, že o tom mnozí nikdy nezapochybovali, ještě neznamená, že část politických špiček, a dokonce velká část veřejnosti o tom pochybují neustále. Žádné jiné varianty, jak čelit v blízké budoucnosti rizikům a možným hrozbám, než velmi úzce i vojensky spolupracovat s Washingtonem, však neexistují.
Lépe řečeno – nikdo žádné nepředložil a vzhledem k situaci ve světě těžko předloží. Absurdní jsou řeči o tom, že přece nebudeme spolupracovat se zemí, která válčí v Iráku a kterou vede George W. Bush.
Otázky bezpečnosti se musí posuzovat z dlouhodobého hlediska a jednotlivé války či jednotliví politici, kteří jsou právě u moci, nemají strategii v tomto směru ovlivňovat. Proto je úplně jedno, zda je prezidentem Spojených států Bush, nebo zda jím bude Obama, či McCain. Také je jedno, zda vládne ODS v čele s Topolánkem, či ČSSD s Paroubkem.
Bezpečnost se zajišťuje napříč politickým spektrem (když nepočítáme nevypočitatelné komunisty, kteří i tak odmítají jakékoli návrhy), a politici by proto měli přestat s populistickými řečmi, které spolupráci s Amerikou degradují. Pokud je Jiří Paroubek odpovědným opozičním lídrem, tak by měl zaplavat silně proti proudu, který sám z přehrady své výřečnosti vypustil. A měl by se postavit za výstavbu americké radarové základny.
Vůbec ne proto, abychom ukázali lokajskou vděčnost Američanům, že nám zrušili nesmyslná víza. Ale z důvodu eliminování možných rizik. Ano, ta rizika nejsou vždy jasně specifikována a neustále se objevují jiná a nová.
Právě proto radar nemá sloužit k tomu, aby "pochytal" všechny rakety, které by mohly být někdy odpáleny směrem na země Severoatlantické aliance, ale k tomu, aby byl symbolem snah o zajištění naší bezpečnosti.
Aby bylo vidět, že něco pro svoji obranu se svými spojenci děláme. Ne že o tom jen hovoříme. Na rozdíl od bezvýznamných víz je radar to, co udělá Česko důležitější zemí.
