Rychlost větru se liší stanici od stanice. Měření MF DNES převážně ukázala, že vítr není nejsilnější na peroně, ani když se míjejí dvě soupravy metra v opačných směrech, ale hlavně nad schody ve vestibulu stanic. Hodnoty se tam pohybují často mezi 20 a 30 kilometry za hodinu. Mezi největrnější stanice patří zmíněné stanice Černý Most či Zličín, stejně jako třeba Roztyly na trase C.
Vítr ve stanicích Anděl 14 km/h - 21 km/h Florenc C 18 km/h - 31 km/h Zličín 18 km/h - 30 km/h Stodůlky 10 km/h - 20 km/h Černý Most 12 km/h - 24 km/h Můstek A 8 km/h - 18 km/h Dejvická 7 km/h - 13 km/h Muzeum C 11 km/h - 15 km/h Vltavská 16 km/h - 28 km/h I. P. Pavlova 13 km/h - 17 km/h Budějovická 8 km/h - 26 km/h Kačerov 10 km/h - 19 km/h Roztyly 15,3 km/h - 27 km/h Pozn.: První údaj je rychlost větru na peroně, druhý nad schody. Zdroj: měření MF DNES 15. dubna 2011 v 6.00-8.15 hodin a měření Meteopress únor 2010. |
Hodnoty, jaké byly v několika pražských stanicích naměřeny, patří podle meteoroložky Dagmar Honsové čerstvému větru. "Tento typ vane, když vidíme, že ohýbá větve stromů nebo jsou na vodní hladině vlny," přibližuje rychlost větru v metru meteoroložka.
Rychlost větru ovlivňuje poloha stanic
Čerstvý vítr vzniká při jízdě souprav metra v tunelech působením takzvaného pístového efektu.
"Vliv na jeho působení má kromě intervalů a rychlosti jízdy souprav i stavební řešení stanic, vestibulů, a proto je jeho účinek v každé stanici jiný," vysvětluje Marek Kopřiva z Dopravního podniku.
Podle pozorování Dopravního podniku patří mezi jedny z největrnějších stanic ty, které jsou umístěné těsně pod povrchem země. "Navíc se většinou jedná o ty, na které navazuje dlouhý mezistaniční úsek," říká Kopřiva.
Na dlouhých úsecích mezi stanicemi metra totiž vozy jezdí nejrychleji. Mezi takové patří Radlická, Roztyly a Chodov. "Množství vzduchu hnané soupravou, které musí přes výstupy z metra opustit stanici, je u dlouhých úseků pochopitelně větší," dodává Kopřiva.
Když vítr při jízdě nebo chůzi po schodech vane proti nám, je to důkaz cirkulace vzduchu.
Podle měření meteoroložky Honsové nemá na vítr v pražské podzemce vliv počasí. "Spíš je to pro lidi daleko větší šok, když je venku třeba třicet stupňů a vlezou do vestibulu, kde je mnohem chladněji a ještě tam na ně fouká vítr. Zrovna tak je tomu i při velmi nízkých teplotách," popisuje meteoroložka.
Kromě měření v Praze chtěla vyzkoušet, jak rychle vítr fouká v metru v Paříži. "Žádný vítr tam nebyl. Zřejmě je to tím, jak je tamní metro postavené - mají tam jen jeden tunel a v Praze jsou dva," přemýšlí Honsová.
