Na rozdíl od voleb v západoevropských zemích nebyly prováděny průzkumy mezi voliči vycházejícími z volebních místností a po ukončení hlasování také nebyl zveřejněn oficiální údaj o účasti ve volbách.
Podle Federální volební komise je nyní v Jugoslávii 7,861.327 oprávněných voličů, z toho 444.130 v Černé Hoře, která spolu se Srbskem tvoří Jugoslávskou svazovou republiku. Pokud by kandidát na prezidenta měl zvítězit v prvním kole, musel by získat přes 50 procent hlasů.
Hlavní opoziční blok, Demokratická opozice Srbska (DOS), udává, že voleb se zúčastnilo 78 procent voličů a po sečtení hlasů v 45 procentech volebních místností bylo 57 procent hlasů odevzdáno pro Koštunicu a 33 procent pro Miloševiče.
Samotný Koštunica prohlásil své vítězství za jisté, po sečtení hlasů z 1237 volebních místností prý získal 54,05 procenta hlasů, zatímco Miloševič se musel spokojit s 33,81 procenta hlasů.
Naopak vládnoucí Miloševičova Socialistická strana Srbska (SPS) oznámila, že po sečtení 940 tisíc hlasů Miloševič vede před Koštunicou v poměrů 44:41 procentům. Jugoslávský vicepremiér Nikola Šainovič k tomu dodal, že to je výsledek po sečtení hlasů z 2478 volebních místností.
Černá Hora volby bojkotovala
V Černé Hoře tamní prozápadní vedení volby bojkotovalo, nicméně probělehradské politické strany organizovaly jejich průběh. Socialistická lidová strana (SNS) jugoslávského premiéra Momira Bulatoviče prohlásila, že po sečtení asi čtvrtiny hlasů černohorských voličů tu Miloševič získal přes 90 procent hlasů. Podle SNS účast ve volbách v této pobřežní republice činila 30 procent, zatímco černohorské úřady udávají 24 procent.
Jugoslávské volby údajně provází chaos
Na řadu neregulérností a porušení volebního práva při volbách upozornilo Středisko pro svobodné volby a demokracii (CeSID) se sídlem v Bělehradu. Jeho představitel v Bělehradu Marko Blagojevič uvedl, že podle zpráv aktivistů z volebních místností volby provází chaos.
Řadě opozičních představitelů, například ve Vranje, Petrovaci, Boru a Vrčinu, nebylo podle Blagojeviče dovoleno vstoupit do volebních místností, nahlížet do volebních listin, kontrolovat volební urny a hlasovací lístky.
| Jeden starší volič údajně vtrhl do volební místnosti v Baosiči, shrábl si 53 hlasovacích lístků, zakroužkoval na nich Slobodana Miloševiče a všechny je vhodil do volební urny. Hlasování poté pokračovalo, jako by se nic nestalo. |
Mnoha voličům bylo umožněno volit, aniž prokázali svou totožnost, jiní zase nemohli volit, protože zmizeli z volebních seznamů. Na některých místech byli zase voliči nuceni vyplňovat hlasovací lístky za dohledu volební komise a státních úředníků. V mnoha volebních místech byla přítomna policie.
V Negotinu se opoziční představitelé dostali do volební místnosti až násilím a zjistili, že volební urny byly zaplněny ještě před otevřením volební místnosti hlasovacími lístky vyplněnými ve prospěch Miloševiče. "Je to horší než kdykoli předtím," řekl Marko Blagojevič. "Myslím, že volby jako tyto nebyly ještě nikdy nikde, ani v době kamenné."
Úřady zakázaly CeSID vyslat pozorovatele do volebních místností, kterých je deset tisíc. Tato skupina nicméně vyslala 7 500 kontrolorů do většiny z 26 volebních obvodů v Srbsku.
Zmatky provázejí i volby v Černé Hoře
Nesrovnalosti provázejí i hlasování v Černé Hoře, kde představitelé DOS nesmějí nahlížet do volebních listin a leckde jim nebylo dovoleno sledovat zblízka kontrolu dokladů totožnosti voličů.
| Desetitisíce stoupenců Slobodana Miloševiče mohli prý volit s falešnými osobními doklady dvakrát nebo třikrát na různých místech, volební urny mohou být při převozu do sčítacích středisek zaměněny za urny zaplněné jen hlasy pro nynějšího prezidenta, volební komise mohou zfalšovat výsledky. |
V Kosovu popsali chaos novináři
Podle novinářů nebyly v Kosovu vůbec otevřeny mnohé volební místnosti. V dalších neměli srbští voliči žádné soukromí, aby mohli vyplnit hlasovací lístky, nebo jim vůbec nebylo umožněno volit s odůvodněním, že nejsou na volebních seznamech. To potkalo i jednoho nejprominentnějších kosovských Srbů Momčila Trajkoviče a jeho rodinu, které nemohl volební komisař v jeho domovské obci najít na volebních seznamech.
Přicházejí stále nové zprávy o tom, že Miloševič se chystá ovlivnit výsledek hlasování v takové míře, aby mohl vyhlásit své vítězství již v prvním kole. Tyto informace potvrdily britské vládní kruhy, srbská opozice, ale údajně i kruhy blízké Miloševičovi konkrétně lidé, kteří jsou nespokojeni se situací a přejí si, aby pravda vyšla najevo.
Zahraniční pozorovatelé shledávali volby regulérními
Zahraniční pozorovatelé, které do země pozvala jugoslávská vláda, si naopak podle státní agentury Tanjug libovali, že volby probíhají regulérně. "Hlasování probíhá v klidu a bez problémů," řekl předseda zahraničního výboru řeckého parlamentu Karol Papulias. "Zdejší podmínky poskytují voličům možnost vyjádřit svobodně a demokraticky jejich vůli," přidal se k němu Američan Chris Spirou z Demokratické strany v New Hampshire, který také neviděl žádné neregulérnosti.
Otazníky nad vyhoštěnými novináři
Vedoucí úřadu svazového ministerstva informací Dragan Živadinovič popřel informace několika tiskových agentur, že do země nebyla vpuštěna řada novinářů. Nezávislá bělehradská agentura BETA v neděli informovala, že jugoslávské úřady v sobotu vyhostily desítku zahraničních novinářů.
V pátek bylo dvacítce zahraničních novinářů sděleno, že musejí do 24 hodin opustit zemi. BETA uvádí, šlo o novináře z Finska, Norska, Portugalska, Francie, Itálie, Británie, Německa a České republiky.
Vyhoštěna byla i česká novinářka Věra Ivanovičová
Zvláštní zpravodajka Zemských novin a Českého Slova Věra Ivanovičová dostala jako jediná z českých novinářů vízum a odletěla ve čtvrtek do Bělehradu. Tam absolvovala po obdržení akreditace od ministerstva informací podrobný osobní pohovor na cizinecké policii, která jí měla vydat pracovní povolení, na základě něhož se teprve novinářská akreditace stává platnou.
"Když jsem si v sobotu přišla na cizineckou policii pro pas, který jsem tam den předtím musela nechat spolu s částkou 600 dinárů, zjistila jsem, že vízum, které jsem obdržela prostřednictvím jugoslávského velvyslanectví v Praze, bylo zrušeno a místo něho jsem dostala výjezdní vízum, tedy pokyn k rychlému odjezdu."
