Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vítězství íránských reformistů je drtivé

  11:59aktualizováno  11:59
- Podle předběžných výsledků získají reformisté v hlavním městě Íránu pravděpodobně 28 křesel z 30 možných.
Politici podporující reformy prezidenta Mohammada Chátamího získali v parlamentu většinu, když jim i bez teheránských křesel připadne nejméně 152 mandátů z celkových 290. Oznámilo to íránské ministerstvo vnitra.

Členové ústřední volební komise odhadují, že Mohammad Reza Chátamí, vůdce největší proreformní koalice a bratr prezidenta, skončí na prvním místě, zatímco bývalý prezident Ali Akbar Hášemí Rafsandžání, kandidát konzervativců, skončí v Teheránu jako 27.

Výsledky voleb nejsou definitivní, protože o více než 50 míst do parlamentu se bude rozhodovat až ve druhém kole voleb, které se uskuteční do dvou měsíců. Na vítězství reformistů však nic nezmění.

Pátečních voleb se zúčastnilo rekordních 80 procent z 38,7 miliónu oprávněných voličů starších 16 let.

Jde o vůbec první porážku politických sil spojených s klérem od islámské revoluce v roce 1979.

Po oznámení výsledků zavládly nepokoje
IRNA rovněž informovala o tom, že v sobotu, kdy začalo být vítězství reformátorů patrné, došlo k násilným střetům ve dvou městech, v nichž musela policie rozehnat stovky bouřlivě protestujících nespokojenců slzným plynem a střelbou do vzduchu.

Ve městě Šuš ležícím na jihozápadě země zaútočil dav kamením na budovy státních orgánů a banky kvůli tomu, že byl opět zvolen neoblíbený poslanec, který je obviňován z kupování hlasů a z braní úplatků. Zraněno zde bylo 15 lidí. S podobnými motivy zaútočili lidé na veřejné budovy a na státní vozidla v Šadeganu, který rovněž leží na jihozápadě Íránu.

K volebním urnám dostavil rekordní počet lidí
Rekordních pětaosmdesát procent z 38,7 milionu oprávněných voličů přišlo podle agentury EFE v pátek k volebním urnám v Íránu, aby zvolilo svého poslance.

Ve volbách kandidovalo 5193 osob , z nichž přes sedm procent byly ženy, v 207 okrscích. Za vítěze prvního kola voleb je považován každý, kdo získal aspoň 25 procent hlasů ve svém obvodě.
Většinu v parlamentu by poprvé mohli získat zastánci reforem prosazovaných prezidentem Mohammadem Chátamím, kteří usilují o věci v Íránu nevídané: svobodný tisk, právo stojící mimo politiku a respektující občanská práva.

Nejvýznamnějším kandidátem reformátorů je prezidentův bratr Rezá Chátamí, který odhadl vítězství na 60 procent. Dosud měli v parlamentu většinu poslanci hlásící se ke konzervativnímu duchovenstvu.

Prezident Chátamí blahopřál v poselství občanům k vysoké účasti a řekl, že zvolení poslanci učiní maximum, aby prosadili ušlechtilé cíle revoluce a upevnili  náboženské základy islámské republiky. "Vy, kulturní národ, jste dokázali, že chcete posílit systém stojící na pilířích islámu, víry, nezávislosti, svobody a pokroku," řekl Chátamí.

Poselství bylo adresováno také duchovnímu vůdci země ajatolláhovi Alímu Chameneímu, který je oporou konzervativců. Ti měli dosud v parlamentu mírnou převahu a kontrolují státní sdělovací prostředky i justici.

Ve volbách kandidovalo 5193 osob, z nichž přes sedm procent byly ženy, v 207 okrscích. Za vítěze prvního kola voleb je považován každý, kdo získal aspoň 25 procent hlasů ve svém obvodě. O tom, kdo z vítězů získá poslanecké křeslo, se rozhodne v druhém kole, jež se má  konat mezi 20. březnem a 20. květnem, když nejprve se uvažovalo o 25. únoru nebo 3. březnu. Hlasy budou sčítány ručně.

Předvolební kampaň
Předvolební kampaň byla podle pozorovatelů zatím nejotevřenější ze všech dosavadních. Kandidáti se prezentují osobně, nikoli za politickou stranu. Volič musí napsat jméno voleného na lístek.

Volby jsou považovány za referendum o politice současného prezidenta Muhammada Chátamího, jenž byl roku 1997 vynesen k moci doslova na hlasech obyčejných Íránců, kteří tak vyslovili svoji nespokojenost s tehdejší formou režimu a životní úrovní.

 S odkazem na Československo roku 1968 se hovořilo dokonce o "teheránském jaru". Avšak Chátamí zůstal kdesi na půli cesty, neboť uvízl v pasti íránské politiky, musel manévrovat tak, aby příliš nepopudil náboženské elity.

Reformátorské snahy Chátamího i jeho předchůdce Rafsandžáního byly přirovnávány k Michailu Gorbačovovi a jeho perestrojce. Stejně jako on však také íránští prezidenti mohou usilovat pouze o reformy uvnitř systému islámské republiky. A podobně jako nad Gorbačovem stála ještě moc strany, nad výkonnou mocí v Íránu stojí náboženská autorita.

Cokoliv rozhodne prezident, může zvrátit nejvyšší náboženský vůdce ajatolláh Chameneí.

Zatímco prezidentské volby v roce 1997 byly, zjednodušeně řečeno, hlasováním mezi tuhým islámem a západním zbožím, nyní jde o to, zda vytvořit občanskou společnost s demokracií a občanskými svobodami "západnějšího" typu.

Pozorovatelé považují další liberalizaci za nezvratnou. "Reformy zapustily kořeny a to, co bylo v Íránu před rokem nemožné, je nyní normální," řekla americká analytička íránského původu Farída Farhíová.

Slibují, že země přestane být ovládána duchovenstvem a bude, jak zní volební slogan, "Íránem pro všechny Íránce". Avšak jejich zisky může snížit hnutí kolem Rafsandžáního, jenž je sice dávným obhájcem liberalizace ekonomiky, avšak staví se lhostejně k politickým změnám.

Konzervativní duchovenstvo, jež je v menšině, zůstalo ve volební kampani stranou a pouze sledovalo, jak na sebe oba tábory jejich protivníků házejí špínu.

První cesta prezidenta metrem v kabině strojvedoucího.

Delegace vstupuje do nové vlakové soupravy.

Prezident Chátamí rozmlouvá s ministrem vnitra Moussavi-Lari před první vyjížďkou metrem.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.