Vítězství hlásí Miloševič i opozice

Kritický rozkol nastal v Jugoslávii krátce po nedělních volbách, když jak režim Slobodana Miloševiče, tak srbská opozice ohlašovaly shodně svá vítězství. Zatímco Miloševičova Socialistická strana oznámila, že její kandidát, dosavadní jugoslávský prezident, vede o pět procent hlasů, opozice tvrdila, že její kandidát Vojislav Koštunica vede dokonce o plných sedmnáct až dvacet procent. Federální volební komise uvedla, že první předběžné oficiální výsledky zveřejní pravděpodobně až dnes odpoledne. Obě znepřátelené strany však stejně jako v neděli i včera vyzvaly své příznivce, aby vyrazili v noci do ulic velkých měst oslavovat vítězství.


Pozorovatelé přitom mají obavy, že bělehradský režim může zneužít situace k vyvolání nepokojů a případně i k vyhlášení výjimečného stavu. Západní svět vyjádřil přesvědčení, že ve volbách zvítězila opozice a její prezidentský kandidát Vojislav Koštunica. Zároveň je však krajně znepokojen napjatou a přitom nejasnou situací, která může vést k nestabilitě.

Spojené státy a Francie oznámily, že vzhledem k veřejné podpoře pro opozici a k hrubým nesrovnalostem při nedělních volbách nemůže prezident Miloševič hodnověrně nárokovat své vítězství. Státy Evropské unie pak uvedly, že jakékoli Miloševičovo prohlášení o jeho vítězství by bylo podvodem. Francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine však zároveň vyslovil obavy z vývoje situace v Jugoslávii a označil ji za nebezpečnou.

"Jugoslávský režim se nenechá odstranit od moci," varoval. Předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy lord Russell-Johnston pak uvedl, že "volby byly defektní a že Miloševič zůstane u moci bez ohledu na jejich výsledky. "Diktátoři se nikdy neodstraňují volbami," zdůraznil.

Sám Miloševič zatím nedal absolutně najevo, že by pochyboval o svém vítězství, či že by snad dokonce uvažoval o odstoupení z funkce. Jeho největší rival Koštunica ho však včera označil za "poraženého prezidenta se zlomeným vazem". "Podle našich součtů je vítězství v prvním kole jisté. Do Srbska přichází svítání," uvedl Koštunica.

Podle volebního zákona musí získat jeden z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se mu to nepodaří, má následovat 8. října druhé kolo.
Při nedělních volbách hlásili nezávislí pozorovatelé u mnoha volebních místností naprostý chaos a množství hrubých porušení volebního zákona.

"Tyto volby měly daleko k volbám demokratickým, avšak navzdory zprávám o hromadných podvodech a zastrašování vůle obyvatel po změně byly zdrcující," prohlásila pak předsedkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, šéfka rakouské diplomacie Benita Ferrero-Waldnerová.

Igor Ivanov, ministr zahraničí Ruska, tradičního spojence Bělehradu, naopak uvedl, že volby, kterých se podle dosavadních odhadů zúčastnilo na pět milionů voličů, se prý odehrály bez vážnějších incidentů.

Zatímco v Srbsku byla účast podle všeho vysoká, v Černé Hoře, jejíž prozápadní vláda vyzvala k bojkotu voleb, přišlo podle dosavadních odhadů k urnám méně než 25 procent voličů.

Tamní tisk to označil za Miloševičovu porážku a za vítězství černohorské vlády Mila Djukanoviče. Černohorská agentura Monten-fax mezitím oznámila, že prý jugoslávský premiér Momir Bulatovič nabídl svoji demisi poté, co od něho jeho spojenec prezident Miloševič údajně požadoval, aby zajistil "dalších 100 000 hlasů" v nedělních volbách.
Jak informovala francouzská agentura AFP, hlavní probělehradská strana v Černé Hoře, Bulatovičova Socialistická lidová strana, ovšem zprávy o demisi svého předsedy dementovala.

Hlasovací lístky měly být dopraveny v sobotu večer vojenským letounem z Podgorici do Bělehradu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video