Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vítězství hlásí Miloševič i opozice

aktualizováno 
Kritický rozkol nastal v Jugoslávii krátce po nedělních volbách, když jak režim Slobodana Miloševiče, tak srbská opozice ohlašovaly shodně svá vítězství. Zatímco Miloševičova Socialistická strana oznámila, že její kandidát, dosavadní jugoslávský prezident, vede o pět procent hlasů, opozice tvrdila, že její kandidát Vojislav Koštunica vede dokonce o plných sedmnáct až dvacet procent. Federální volební komise uvedla, že první předběžné oficiální výsledky zveřejní pravděpodobně až dnes odpoledne. Obě znepřátelené strany však stejně jako v neděli i včera vyzvaly své příznivce, aby vyrazili v noci do ulic velkých měst oslavovat vítězství.


Pozorovatelé přitom mají obavy, že bělehradský režim může zneužít situace k vyvolání nepokojů a případně i k vyhlášení výjimečného stavu. Západní svět vyjádřil přesvědčení, že ve volbách zvítězila opozice a její prezidentský kandidát Vojislav Koštunica. Zároveň je však krajně znepokojen napjatou a přitom nejasnou situací, která může vést k nestabilitě.

Spojené státy a Francie oznámily, že vzhledem k veřejné podpoře pro opozici a k hrubým nesrovnalostem při nedělních volbách nemůže prezident Miloševič hodnověrně nárokovat své vítězství. Státy Evropské unie pak uvedly, že jakékoli Miloševičovo prohlášení o jeho vítězství by bylo podvodem. Francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine však zároveň vyslovil obavy z vývoje situace v Jugoslávii a označil ji za nebezpečnou.

"Jugoslávský režim se nenechá odstranit od moci," varoval. Předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy lord Russell-Johnston pak uvedl, že "volby byly defektní a že Miloševič zůstane u moci bez ohledu na jejich výsledky. "Diktátoři se nikdy neodstraňují volbami," zdůraznil.

Sám Miloševič zatím nedal absolutně najevo, že by pochyboval o svém vítězství, či že by snad dokonce uvažoval o odstoupení z funkce. Jeho největší rival Koštunica ho však včera označil za "poraženého prezidenta se zlomeným vazem". "Podle našich součtů je vítězství v prvním kole jisté. Do Srbska přichází svítání," uvedl Koštunica.

Podle volebního zákona musí získat jeden z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se mu to nepodaří, má následovat 8. října druhé kolo.
Při nedělních volbách hlásili nezávislí pozorovatelé u mnoha volebních místností naprostý chaos a množství hrubých porušení volebního zákona.

"Tyto volby měly daleko k volbám demokratickým, avšak navzdory zprávám o hromadných podvodech a zastrašování vůle obyvatel po změně byly zdrcující," prohlásila pak předsedkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, šéfka rakouské diplomacie Benita Ferrero-Waldnerová.

Igor Ivanov, ministr zahraničí Ruska, tradičního spojence Bělehradu, naopak uvedl, že volby, kterých se podle dosavadních odhadů zúčastnilo na pět milionů voličů, se prý odehrály bez vážnějších incidentů.

Zatímco v Srbsku byla účast podle všeho vysoká, v Černé Hoře, jejíž prozápadní vláda vyzvala k bojkotu voleb, přišlo podle dosavadních odhadů k urnám méně než 25 procent voličů.

Tamní tisk to označil za Miloševičovu porážku a za vítězství černohorské vlády Mila Djukanoviče. Černohorská agentura Monten-fax mezitím oznámila, že prý jugoslávský premiér Momir Bulatovič nabídl svoji demisi poté, co od něho jeho spojenec prezident Miloševič údajně požadoval, aby zajistil "dalších 100 000 hlasů" v nedělních volbách.
Jak informovala francouzská agentura AFP, hlavní probělehradská strana v Černé Hoře, Bulatovičova Socialistická lidová strana, ovšem zprávy o demisi svého předsedy dementovala.

Hlasovací lístky měly být dopraveny v sobotu večer vojenským letounem z Podgorici do Bělehradu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.