Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát si vzpomněl na českého pilota, který budoval letectvo habešského císaře

  19:50aktualizováno  19:50
Vítězslav Rosík bojoval v řadách Royal Air Force proti Hitlerovi, po komunistickém převratu v roce 1948 musel z Československa prchnout znovu. Usadil se v Etiopii, kde také před více než šedesáti lety zemřel. Jeho rozpadající se hrob se nyní z rozhodnutí české vlády dočká opravy.

Vítězslav Rosík (1895 - 1955) v uniformě Royal Air Force | foto: Archiv MZV

Na severním okraji Addis Abeby se rozkládá rozlehlý hřbitov, kde Etiopané už více než sto let pohřbívají „ferendží“ - tedy cizince. Najdete zde Němce, Armény, Řeky, Švédy i Židy. Leží tu stovky italských vojáků, kteří padli po Mussoliniho vpádu do Habeše, i stovky Britů, kteří Italy o pár let později z hrdé východoafrické země vyháněli.

Jeden z náhrobků nese nápis v češtině: „Vaše zásluhy za vlast nikdy nezapomeneme. Budiž Vám země exilu lehká.“ Je omšelý a zanedbaný, základní kameny hrobu se rozestupují. Skrývá ostatky plukovníka Vítězslava Rosíka, jednoho z nejvýznamnějších představitelů československého vojenského letectva, jehož pozoruhodná životní pouť se uzavřela před 62 lety.

Odchod do Británie

Rosík se narodil v roce 1895 v Bzové na Zlínsku do rodiny řídícího učitele. Nastoupil na průmyslovku v Brně, studia však přerušila první světová válka, kterou strávil v rakouské uniformě na ruské a italské frontě. Po návratu z italského zajetí se dal do služeb armády mladého Československa. Absolvoval leteckou školu v Chebu a v Prostějově, poté Vysokou válečnou školu v Praze a ve věku jednatřiceti let byl jmenován polním pilotem-letcem v hodnosti štábního kapitána.

Fotogalerie

Prošel řadou velitelských funkcí, tři roky pobýval v Itálii ve funkci vojenského přidělence při československé ambasádě v Římě. Po návratu do vlasti přednášel taktiku letectví a působil u generálního štábu jako přednosta operačního oddělení Hlavního velení letectva.

Půl roku po obsazení českých zemí Hitlerem odešel do Francie a vstoupil do československé zahraniční armády. Jenže hrdá Francie v létě 1940 k překvapení celého světa pod náporem německého blitzkriegu zkolabovala a Rosík stejně jako exilová vláda a stovky dalších Čechoslováků odešel do Británie.

Po příjezdu na ostrovy byl zařazen do Royal Air Force a stal se velitelem československé letecké jednotky v Gloucesteru, později byl jmenován velitelem doplňovacího střediska v Cosfordu. Většinu války sloužil na exilovém ministerstvu obrany. Po konci války se vrátil do osvobozené vlasti a jeho kariéra v armádě se dál slibně rozvíjela: působil například jako velitel vojenské mise u americké okupační armády ve Frankfurtu.

Na dvoře krále králů

Vše změnil únor 1948. Rosík byl jako účastník západního odboje „odejit” z armády a přeložen do výslužby. Na konci roku podruhé v životě emigroval. Přes Rakousko a Francii zamířil opět do Británie. Rosík tam ale brzy zjistil, že zaměstnání odpovídající jeho zkušenostem jen tak nesežene. Británie byla po válce plná vysloužilých pilotů a práce pro ně bylo málo.

V tu chvíli jako na zavolanou přišla nabídka od dobrého kamaráda Bohuslava Tobyšky, bývalého pilota československé 311. bombardovací perutě RAF. Zkušený pilot přezdívaný Colonel Toby mu nabídl, aby s ním odešel do Etiopie, kde měl na pozvání císaře Haile Selassieho I. vybudovat civilní a vojenské letectvo. Rosík na exotickou nabídku kývl a dalších pět let pracoval ve službách habešského císaře.

Tobyška později vzpomínal, že Haile Selassie I. měl k Československu srdečný vztah. „Vděčil dr. Benešovi za to, že se zastal jeho země ve Společnosti národů a že Československo jako jedna z mála zemí dodrželo sankce vůči fašistické Itálii. Prohlásil, že udělá vše pro to, aby se nám v Etiopii líbilo,“ cituje zkušeného letce Čestmír Sládek v knize Colonel Toby: Na dvoře krále králů.

Nesplňuje definici válečného hrobu

Vítězslav Rosík v roce 1955 v Etiopii podlehl rakovině. Krajané ho pochovali na hřbitově na předměstí Addis Abeby. Postupem času se na jeho osud zapomnělo - možná i proto, že se nikdy neoženil a nezanechal po sobě žádné potomky.

Teprve před pár lety jeho hrob objevil vojenský přidělenec při české ambasádě v Etiopii Zdeněk Carda. Před dvěma lety si tak 60. výročí Rosíkova úmrtí připomněli český a slovenský velvyslanec v Addis Abebě. Ten samý rok mu byla na rodném domě v Bzové u Bojkovic odhalena pamětní deska.

Rosíkův zanedbaný hrob v Etiopii se nyní dočká rekonstrukce. Česká vláda k tomuto účelu v pondělí vyčlenila 50 000 korun. Hledání prostředků zkomplikoval fakt, že Rosík nezemřel v boji, takže místo jeho posledního odpočinku nenaplňuje definici válečného hrobu, jejichž opravy hradí ministerstvo obrany. Žádost o finance tak musela jít přes Černínský palác až na vládu, etiopské straně bude předána formou daru.

Addis Abeba

Addis Abeba

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie vyjížděla k muži sťatém gilotinou, šlo o předčasný Halloween
Policie vyjížděla k muži sťatém gilotinou, šlo o předčasný Halloween

Policejní hlídka v Green County ve státě Tennessee vyjížděla na místo, kde volající oznámil nález mrtvého muže. Ten měl zemřít pod garážovými vraty, která mu...  celý článek

Londýn v pátek zasáhly zprávy o explozi na stanici Parsons Green (16. září 2017)
Máme málo lidí i peněz. Hrozbu teroru nezvládneme, varuje londýnská policie

Britské policejní složky čelí neudržitelnému tlaku kvůli přibývajícím teroristickým hrozbám. V pátek to uvedla šéfka londýnské policie Cressida Dicková s tím,...  celý článek

Na čtyřicet tisíc iráckých Kurdů demonstrovalo na stadionu v Irbílu za...
Kurdské referendum se blíží, za nezávislost demonstrovaly desítky tisíc lidí

Desítky tisíc Kurdů demonstrovaly v pátek v severoiráckém Irbílu za vytvoření vlastního státu. Regionální vláda navzdory mezinárodní kritice trvá na referendu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.