Vítězem slovenských voleb je Mečiar

Parlamentní volby na Slovensku vyhrál Mečiar, jeho HZDS získalo 19,5 procent hlasů. Převahu v parlamentu budou mít ale proreformní a prozápadní strany. Druhá skončila Dzurindova SDKU (15,09%), třetí je původní favorit voleb Směr (13,46%). Účast ve volbách byla více než sedmdesátiprocentní, neprovázely je větší potíže.

Vedle tří nejsilnějších stran se do sněmovny dostanou ještě další čtyři strany: Strana maďarské koalice (SMK), která získala 11,16%, křesťanští demokraté (KDH) s 8,25%, Aliance nového občana (ANO, 8,01%) a komunisté (6,32 procenta).

Slováci měli o volby zájem, z více než 4,1 milionu oprávněných voličů se pátečního a
sobotního hlasování zúčastnilo 70,07 procenta.

Tyto oficiální výsledky jsou dosud předběžné. Definitivní výsledky - s rozdělením mandátů i podle preferenčních hlasů od voličů pro jednotlivé kandidáty - má komise oznámit zřejmě v pondělí.

Ústřední volební komise se bude zabývat způsobem hlasování prezidenta Schustera a šéfa strany ANO Ruska, kteří za sebe nechali hlasovat potomky.

SLOVENSKO parlamentní volby 20. a 21. 9. 2002
strana	voličů	%
HZDS	560 691	19,50
SDKU	433 953	15,09
Směr	387 100	13,46
SMK	321 069	11,16
KDH	237 202	8,25
ANO	230 309	8,01
KSS	181 872	6,32
zdroj: ÚVK SR

Na čtyři miliony Slováků volebními lístky nedávaly hlas jen politické straně či hnutí. Rozhodovaly také o tom, zda se Slovensko v blízké době stane členem Evropské unie a NATO. Volba bývalého premiéra Vladimíra Mečiara by totiž s největší pravděpodobností integraci země zablokovala.

Volby historické a nevyzpytatelné
Do poslední chvíle nebylo možné tipovat, zda se do parlamentu dostane pět či deset stran. Přesto však letošní hlasování zřejmě výrazně zamíchá karty na slovenské politické scéně. Už nyní se zdá jasné, že určitý pokles voličské přízně zaznamenalo Hnutí za demokratické Slovensko expremiéra Vladimíra Mečiara.

Sice zřejmě zvítězil, vládu však zřejmě nesestaví, protože koalici s ním většina stran odmítá. Body budou naopak sbírali nové strany, které do voleb šly poprvé. Průzkumy napovídaly (a volební odhady potvrzují), že nejúspěšnější z nich bude Směr právníka Roberta Fica.

Slušný zisk získala i staronová Slovenská demokratická a křesťanská unie premiéra Mikuláše Dzurindy a doposud mimoparlamentní Aliance nového občana mediálního magnáta Pavola Ruska. Neúspěšné zřejmě bude odštěpenecké Hnutí za demokracii Ivana Gašparoviče, který nedávno opustil HZDS.

Volby mohou znamenat zánik levice
Poslední slovenské volby by mohly znamenat i zánik klasické levice, která před čtyřmi lety v parlamentních volbách získala silné pozice. Kvůli hašteřivosti ztratila podporu voličů a zřejmě jí nepomůže ani integrace tří stran do jednoho bloku.

Ve volbách pravděpodobně neuspěje ani nová strana Petera Weisse Sociálně demokratická alternativa. Otázkou zůstává, zda pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny překročí nacionalisté a Komunistická strana Slovenska Zatím má kolem 7 procent, což by znamenalo, že na Slovensku zaboduje poprvé od roku 1989.

Výsledek KSS závisí na volební účasti. "Čím větší bude volební účast, tím menší naději budou mít komunisté, nacionalisté a Hnutí za demokratické Slovensko," upozornil slovenský sociolog Michal Vašečka.

Přívlastek "historické" těmto volbám náleží právem. Rozhodnou totiž o tom, zda Slovensko dostane na listopadovém summitu v Praze pozvánku do NATO a koncem roku na kodaňském summitu i do Evropské unie. Zejména proto bude nutné, aby vláda vznikla co nejdříve.

ÚČAST VOLIČŮ
PŘEDČILA OČEKÁVÁNÍ

* Podle návštěvností voličských místností se nenaplnily původní obavy z mimořádně nízkého zájmu voličů. Na Slovensku se však většinou volí v pátek, protože mnozí míní využít posledních pěkných dnů k nerušenému víkendu.
* Odvolilo už asi 60 procent místních voličů a čekáme, že určitě přijde okolo 70 procent," prozradil v sobotu dopoledne předseda jedné z volebních komisí v bratislavské čtvrti Rača. Obdobné poznatky měly i další dvě komise v okolí.
* V okrscích centra metropole během pátku hlasovalo na 50 procent voličů, mnozí dokonce museli čekat ve frontách před volebními místnostmi. Další "nápor" se čekal po sobotních mších v kostelích.
* Účast okolo 50 až 60 procent zaznamenaly v sobotu dopoledne okresní volební komise v Košicích, jakož i v některých okrscích ve druhém největším východoslovenském městě Prešov.

Jen drobné potíže, ministr vnitra spokojen
Slovenské volební komise hlásily jen drobné incidenty. V Detvě odmítl opilý muž předložit občanský průkaz, začal se se členy komise hádat a udělal škodu za 600 korun. Policisté muži poté naměřili v krvi 2,95 promile alkoholu.

Ve Zvoleně zase jeden volič požadoval, aby směl na hlasovacím lístku zaškrtnout hned čtyři strany. Nakonec se vysvětlilo, že si možnost spletl s preferenčními hlasy.

S průběhem voleb byl spokojen i slovenský ministr vnitra Ivan Šimko, podle něhož pátek, první den voleb, proběhl bez vážnějšího incidentu. "Policie nikde neměla problémy," řekl agentuře TASR Šimko. Policisté byli v akci i celou noc z pátku na sobotu, když hlídali všechny volební místnosti.

Občan si stěžuje na Schustera a Ruska
Slovenská ústřední volební komise se bude zabývat stížností jednoho občana, podle něhož prezident Rudolf Schuster a lídr strany ANO Pavol Rusko porušili volební zákon. Oba politici totiž nehlasovali osobně a do urny za ně hlas vhodili vnučka a dcera.

Podle slovenského zákona není zastoupení při volebním hlasování dovoleno. "Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží obálku pred okrskovou volební komisí do volební schránky," stojí v zákoně.

Prezident novináře odbyl
Prezident Rudolf Schuster odhlasoval v doprovodu manželky a vnučky v pátek na fotbalovém stadionu Lokomotivy. "Jsem u politiky dost dlouho, takže bych měl vědět, koho volit," komentoval prezident vlastní hlasování. "Letošní volby jsou důležitější, než byly všechny předchozí, a to by si měli uvědomit všichni občané, zvláště mladá generace," uvedl.

Kýžených odpovědí se však reportéři dočkali až během úprku za odcházejícím Schusterem. "To se dozvíte," odsekl prezident na otázku, koho pověří sestavením vlády. "Jak víte, stále platí volební moratorium. Kdybych se vyjádřil, mohl bych ho porušit," řekl.

Volby 1994
1. HZDS - 34,96%
2. Spoločná voľba - 10,41%
3. Maďarská koalícia - 10,18%

Volby 1998
1. HZDS - 27%
2. SDK - 26,33%
3. SDĽ - 14,66%

Politici se během voleb vyjadřovali opatrně
Nesmlouvavý a nesdílný byl během své páteční volby předseda vlády Mikuláš Dzurinda, který hlasoval na bratislavském sídlišti Petržalka. "Během moratoria a voleb nebudu odpovídat na politické otázky."

Jeden z favoritů voleb, předseda strany Směr Robert Fico, odvolil mezi prvními v bratislavské čtvrti Karlova Ves. "Budu si hryzat nehty až do sobotní 14. hodiny," zažertoval. "Jistotu nemá nikdo, protože mezi voliči jsou obrovské pohyby. Některé strany zajásají, jiné zapláčou," dodal už vážně.

Zdůraznil, že prezident by měl pověřit sestavením vlády vítěze voleb, ať by jím byl kdokoliv, protože i tak se rychle ukáže, kdo doopravdy dokáže dát koalici dohromady. "Dokud bude Mečiar v čele Hnutí za demokratické Slovensko, Směr nikdy nebude mít zájem s touto stranou spolupracovat," ujistil Fico.

Ale z možné koalice vyloučil i osoby premiéra Mikuláše Dzurindy a vicepremiéra Ivana Mikloše. Za "absolutní prioritu" současně označil pozvánku do NATO a do EU.

Slováci nemohou volit v zahraničí. Statisíce lidí se státním občanstvím, kteří trvale žijí v zahraničí, mohou hlasovat výhradně na území SR.

Sázkové kanceláře smějí vypisovat pouze sázky na sportovní výsledky. Vítěze voleb si na Slovensku tipnout nelze.

Povolební matematika
Podle předvolebních průzkumů se rýsovaly tři možné scénáře. Ten první zní: příští vládu sestaví pravicové strany. Podílel by se na ní současný premiér Mikuláš Dzurinda, Strana maďarské koalice, aliance mediálního magnáta Pavola Ruska a křesťanští demokraté. "Zatím se to vyvíjí tak, že by tento čtyřblok mohl získat těsnou většinu," říká politolog Grigorij Mesežnikov.

Druhou variantou je vláda Roberta Fica s pravicí. Další variantou, kterou odborníci označují za nepravděpodobnou, je koalice Mečiarova HZDS a Ficova Směru. Ale všechno může být úplně jinak - pokud by se do parlamentu dostali komunisté, nacionalisté či Gašparovičovo Hnutí za demokracii.

Hlavní hráči slovenských voleb:

SMER Politologové označují stranu Roberta Fica, nejpopulárnějšího slovenského politika, za nevyzpytatelnou. Fico se naopak hlásí ke "třetí cestě". Některé průzkumy Směr řadí na druhou příčku, v jiných by volby vyhrál (pro stranu by hlasovalo necelých 20 procent voličů).	Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS) Nejpravděpodobnější vítěz voleb Vladimír Mečiar (podpora voličů se pohybuje kolem 20 procent) zřejmě vládu nesestaví a další čtyři roky stráví v opozici. Strana, která kandiduje s volebním heslem S lidmi a pro lidi, staví na kritice Dzurindovy vlády. Ekonomický program má populistické prvky.
Slovenská demokratická a kresťanská únia (SDKÚ) Pro středopravicovou stranu premiéra Mikuláše Dzurindy by hlasovalo asi deset procent voličů. Hlavním heslem kampaně bylo: Kontinuita reforem a integrace do EU a NATO. Právě na tomto poli Dzurindova vláda zabodovala, neuspěla například v otázce nezaměstnanosti.	Aliancia nového občana (ANO) Její šéf Pavol Rusko získal devítiprocentní preference zejména díky podpoře komerční televize Markíza, jejímž ředitelem donedávna byl. Prioritami strany, která vznikla loni, je snížení státních výdajů, zlevnění státní správy, rozvoj soukromého sektoru a vstup do EU a NATO.

Obyvatel Bratislavy za plentou během slovenských parlamentních voleb. (20. září 2002)

Robert Fico, šéf politického uskupení Smer, odevzdává v Bratislavě svůj hlas během slovenských parlamentních voleb. (20. září 2002)

Vnučka Petra volí za prezidenta Rudolfa Schustera a jeho ženu Irenu během slovenských parlamentních voleb. (20. září 2002)