Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vítejte v našem hotelu Mir

  10:34aktualizováno  10:34
- Budou to asi nejdražší apartmá na světě, tedy spíše v blízkém vesmíru. Jen pět postelí, každá za několik set tisíc dolarů. Kde? Na ruské orbitální stanici Mir.
Přesluhující veterán dobývání kosmu se má podle uzavřených smluv změnit na hotel.

Již několikrát bylo přitom ohlášeno, že bude zakonzervována a zničena kvůli neustálým technickým výpadkům, které ohrožovaly životy kosmonautů. Zájem komerční sféry kombinovaný s neutuchající ruskou poptávkou po tvrdé měně nakonec převážil.

"Vyšleme tam v březnu misi, která zaklepe na dveře, rozsvítí a všechno prohlédne. Je to riskantní podnik, ale věříme si," sdělil stanici ABC prezident MirCorp Jeffrey Manber.

Při této první cestě s sebou zaměstnanci společnosti možná vezmou již prvního hosta: ruského herce Vladimira Stěklova, který se má stát hlavní hvězdou zamýšleného filmu s výmluvným názvem Poslední cesta, jejž má režírovat Juri Kara v produkci Johna Dalyho (filmy Terminátor, Četa a Poslední císař).

Stanice Mir by se tak stala nejen prvním vesmírným hotelem, ale i prvním vesmírným filmovým studiem. Levné to však nebude.

V pozadí projektu na vybudování hotelu a komerční laboratoře 200 kilometrů nad povrchem Země není skupina snílků, ale investorů ochotných jen letos utratit dvacet milionů dolarů.

Ani to však nestačí - tato suma má zatím udržet stanici při životě a mezinárodní společnost MirCorp s registrací na Bermudách se už ohlíží po dalších společnících, kteří jsou ochotni podstoupit riziko.

Mir je už nahoře čtrnáct let a jeho původně plánovaná životnost vypršela před devíti lety. Jen na jeho renovaci se bude muset podle odhadů vynaložit 200 milionů dolarů. Náklady na provoz stanice na jeden rok se mají pohybovat kolem jednoho sta milionů dolarů.

Plán na nové využití Miru se zrodil v hlavě washingtonského milionáře Walta Andersona, který dal MirCorp dohromady s pomocí kapitálové firmy Gold & Apple a internetového investora Chirinjeev Kathuria včetně ruské státní společnosti RSC Eněrgia, která stanici pronajme.

Anderson zatím zaplatil sedm milionů dolarů, aby udržel Mir při životě, protože Rusové již chtěli navést stanici na sestupnou dráhu, aby se zřítila do Tichého oceánu.

Poslední kosmonauti opustili stanici v srpnu a nyní její stav monitorují pouze kamery.

Předcházející posádky měly potíže s energií. V roce 1997 vypukl na palubě požár a kvůli proražení pláště musela být izolována jedna ze sekcí. Také Američtí astronauti, kteří zde prodělali několik misí, hodnotili stav stanice velmi kriticky. Nyní Mir čeká na své oživení.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Jeden z útočníků z dodávky, se kterou v Barceloně zabili třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.