Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žalobkyně navrhla za zpronevěru Višváderovi nejvyšší trest 12 let

  13:59aktualizováno  13:59
Nejpřísnější možný trest 12 let vězení navrhla státní zástupkyně pro bývalého exekutora Jozefa Višvádera za zpronevěru zhruba 66 milionů korun. Višváder se k většině skutků, které mu obžaloba klade za vinu, přiznal. Požaduje však trest nižší. Pražský městský soud v případu rozhodne 23. června. Višváder si nyní za zpronevěru a podvod v jiném případu odpykává 11,5 roku vězení.

Kauza, o které za týden rozhodne soud, se týká období mezi roky 2005 a 2012, kdy Višváder působil v čele Exekutorského úřadu Praha-západ. Podle státní zástupkyně Jany Polanské při exekucích nedodržoval práva účastníků řízení a nevyplácel peníze, které vymohl u dlužníků.

Případ se týká 45 poškozených, kteří o peníze většinou přišli tak, že exekutor vymohl dlužnou částku, ale peníze jim neposlal na účet. Podle Polanské peníze použil pro vlastní potřebu. Někteří poškození přišli o tisíce, někteří o statisíce a někteří o miliony korun.

Polanská v pátek v závěrečné řeči uvedla, že bylo v plném rozsahu prokázáno, že činy spáchal. Dokazují to výpovědi svědků a listinné důkazy. „Cítím se vinen u skutků, u kterých jsem se přiznal na začátku. Očekávám adekvátní trest,“ řekl v reakci Višváder. Svojí vinu zpochybňuje u tří případů. Přiznání považuje za polehčující okolnost.

Višváder si nyní odpykává 8,5 roku vězení za to, že zpronevěřil takzvanou jistotu, kterou u něj složil dlužník z exekučního řízení - stavební firma Geosan Group. Ačkoli si byl vědom toho, že jsou to cizí peníze, převedl tuto hotovost v letech 2011 a 2012 z depozitního účtu Exekutorského úřadu Praha-západ na svůj soukromý účet i na účty dalších lidí a společností. Peníze použil pro osobní potřebu a k úhradě vlastních obchodních aktivit a především dluhů.

Předtím byl odsouzen ke třem letům vězení za podvod. Oba tresty se mu tak sečetly. Višváder v pátek uvedl, že si zatím odpykal pět a čtvrt roku.

Exekutorská komora navrhovala Višváderovo odvolání z funkce v roce 2006 v souvislosti s jeho odsouzením za podvod. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec ale muže z úřadu neodvolal. Argumentoval tím, že Višváder spáchal trestný čin v době, kdy ještě nebyl exekutorem.

Podmíněný trest za podvod byl později přeměněn na nepodmíněný a na Višvádera byl vydán evropský zatykač. V březnu 2012 právníka zadrželi rumunští policisté při jeho pokusu o přechod hranice s Ukrajinou. Soudům později tvrdil, že neutíkal, ale jel si do ukrajinské banky vyřídit úvěr, díky kterému prý hodlal osmdesátimilionovou jistotu vrátit zpět na účet exekutorského úřadu.

Višváderova kauza se promítla i do legislativy. Od ledna 2013 exekuční řád nově stanovil, že soudní exekutor musí vést vymožené prostředky odděleně od vlastních prostředků, a to na zvláštním účtu úschov. Toto opatření má zabránit smíšení exekutorových vlastních prostředků a peněz, které náležejí věřiteli či dlužníkovi.

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.